Článek
Bohemians opouštíte po dlouhých šestnácti letech. Je to pro vás těžké?
Určitě ano, nebylo to nic jednoduchého. Vlastně jsem v Bohemce vyrostl, takže na ni budu vždycky vzpomínat. Dodnes s kamarády z mládeže nostalgicky probíráme zápasy, které jsme spolu odehráli v přípravce, žácích, nebo dorostu. Ale v tuhle chvíli cítím, že je čas na změnu. I ne úplně lehké kroky je někdy potřeba učinit a doufám, že se zrovna tento ukáže jako správný.
Jako malý kluk jste poměrně pravidelně chodil v Ďolíčku do kotle. Zůstane ve vás navždy kus Bohemáka?
Šestnáct let je opravdu dlouhá doba, na to se jen tak zapomenout nedá. Člověk se vždycky rád myšlenkami vrací do klubů, kde si připsal první ligové starty, první gól a nějakým způsobem prorazil. V srdíčku to nějakým způsobem zůstane, ale teď už se soustředím pouze na to, aby nám to v Dynamu šlapalo co nejlépe.
V zelenobílém jste naskočil do dvaceti prvoligových utkání, bylo to ale v době covidové, takže jste nikdy nezažil atmosféru plného Ďolíčku coby domácí hráč. Mrzí to hodně?
Tohle zrovna opravdu ano. Když jsem chodil na Bohemku fandit, snil jsem o tom, že si zahraji před zaplněným Ďolíčkem, vždyť právě tu atmosféru jsem v kotli někdy sám pomáhal tvořit. Když jsem se dostal do A-týmu, byla to taková kaňka na celé té situaci. Ale hlavně jsem byl rád, že hraji, a tohle jsem v tu dobu tolik neřešil.
Zmínil jste, že je podle vás v tuto chvíli potřeba udělat krok v podobě přestupu do Dynama. Ale proč právě nyní, když Bohemians měli zájem o to, abyste po povedené druholigové sezoně v kádru zůstal?
V druhé lize se mi minulá sezona povedla, takže je potřeba udělat krok výše. V Dynamu znám velmi dobře oba trenéry ze společného působení v Příbrami, vím, co po mně budou vyžadovat. A jim je zase jasné, co mohou čekat ode mě. Beru to jako příležitost, jak opět hrát pod dvojicí trenérů, s níž mám jen ty nejlepší zkušenosti.
Mnoho hráčů Bohemians si pochvaluje trenéra Jaroslava Veselého. Nepohrával jste si s myšlenkou, že byste přeci jen zůstal, ještě když jste pod jeho vedením absolvoval značný kus letní přípravy?
Trenéra Veselého respektuji a nebudu lhát, bylo to poměrně lákavé. Bohemku jsem sledoval a během minulé sezony, když jsem hostoval ve druhé lize a její výsledky mluví za vše. Ale hodně jsem o tom přemýšlel, šrotovalo mi to všechno hlavou a dospěl jsem nakonec k názoru, že Dynamo bude lepší variantou.
Čeká vás obnovení spolupráce s Tomášem Zápotočným a Markem Niklem. V Příbrami vám to společně šlapalo, solidně se jim dařilo i v Budějovicích. V čem spočívá jejich kouzlo?
Je to určitě o stylu hry, který vyznávají. V Příbrami po nás vyžadovali kombinační fotbal, který se ve druhé lize opravdu moc často nevídá. To přesně mi sedí, bylo to vidět jak na mých osobních statistikách, tak na celém týmu. Tím, že jdu do prostředí, kde již někoho znám, to pro mě navíc nebude tak výrazná změna.
V Dynamu se potkáte i s dalším bývalým Příbramákem, záložníkem Marcelem Čermákem. Byli jste v kontaktu během doby, kdy se váš přestup řešil?
Ano. Když se dozvěděl, že o mě mají Budějovice zájem, několikrát jsme si volali a probírali jsme to i osobně. Nabídl se, že mi případně pomůže s čímkoliv, co bude potřeba, za což jsem rád. To, že si opět zahrajeme spolu, beru jako příjemný bonus.
Na co kromě toho se ještě v novém působišti těšíte?
Jak už jsem zmínil, tak na spolupráci s trenéry. Ale samozřejmě také na celý klub, fanoušky a nové spoluhráče. Když to vezmu namátkou, tak například Ondrášek, Hora nebo Hellebrand jsou opravdu skvělými fotbalisty.
Ve druhé lize jste během minulého ročníku zapsal bilanci 11+4, Fortuna liga je ale přeci jen něco jiného. Co myslíte, že je potřeba udělat, abyste na povedenou sezonu navázal i o patro výše?
Adaptace určitě nemusí být jednoduchá a přijít ihned. Co je potřeba udělat... Kdybych to věděl, tak jsem nejlepší na světě. (smích) Samozřejmě do toho půjdu s pokorou. Jednoduše je nutné dávat fotbalu nadále vše a pořád tvrdě makat. Pak doufám, že budu sklízet ovoce své práce.
