Článek
V rumunské lize jste třikrát za sebou remizovali 0:0. Jak se to stalo?
Každý bod je dobrý a počítá se. Víme, že se nám teď moc nedaří střílet góly, produktivitu potřebujeme zlepšit. V posledním zápase proti Aradu jsme hráli poslední čtvrthodinu proti oslabenému soupeři, ale taky jsme branku nedali. Fanoušci už byli trochu naštvaní a pískali na nás. Řešíme, proč nám to v ofenzivě tolik nejde, ale je třeba na vše koukat i pozitivně. Je lepší remizovat než prohrát. Každopádně máme na čem pracovat.
Pro brankáře jsou ale vychytané nuly povzbuzující, ne?
To určitě, ale je to zásluha celého mužstva, jak brání. Na defenzivě se podílejí všichni, nicméně nuly mě těší.
Užíváte si konečně roli jedničky?
Nechci to zakřiknout. Ale každý brankář je rád, když chytá a může ukázat, co v něm je. Vážím si toho a doufám, že to tak bude i pokračovat.
Jak jste se do Petrolulu vůbec dostal?
Bylo to celkem a úsměvné a rychlé. Po konci minulé sezony, kdy jsem byl v Nizozemsku, jsem jel autem domů do Česka a volali mi z Petrolulu, jestli bych k nim nechtěl jít. Během večera se vše plánovalo a další den už vyřešilo.
Jiná nabídka nebyla?
Ještě jedna z Česka, rozhodování nebylo jednoduché, ale zvolil jsem zahraničí. Ještě jsem tu chtěl zkusit štěstí.
Co vás do Petrolulu nalákalo?
Klub má nového majitele, který byl předtím v CFR Kluž. Petrolul má vizi, kde by chtěl být, chce se posouvat výš. Jednání bylo velmi korektní. My se teď ty plány snažíme naplnit, myslím, že to zatím docela funguje. Máme sice období, kdy nemůžeme vyhrát, ale věřím, že se to brzy změní a začneme vyhrávat a stoupat tabulkou. Ambice jsou postupné. V této sezoně se chceme dostat do první šestky. Pak se uvidí, co bude dál, na co budeme mít a na co ne. Vím, že Petrolul před několika lety vyřadil v pohárech Plzeň, pak měl nějaké problémy, spoluhráči mi o tom vyprávěli. Teď je však zase na vzestupu.
V rumunském fotbale jsou věci občas divoké, majitelé bývají nevypočitatelní a rázní. Poznal jste to?
Vůbec, nic takového jsem nezažil. Myslím, že tohle bylo dřív, teď je všechno v pohodě, jak má být. Kluby se snaží dávat hráčům maximum. Nevím, jak přesně to funguje jinde, ale bavím se s Lukášem Droppou, který působí ve Voluntari. Za něj je taky všechno v pořádku.
Jak byste rumunskou ligu charakterizoval?
Rumunští hráči jsou individuálně velmi dobří a zajímaví. Liga není jednoduchá, je běhavá, soubojová, je v ní plno šancí. Moje dojmy jsou jen pozitivní, jsem spokojený, byť všude najdete něco, co by se dalo zlepšit. Rumunský fotbal je však podle mě na velkém vzestupu. Vidím, jakou kvalitu tu hráči mají. Až na dva nebo tři jsou tu nové stadiony, lidi chodí, celková průměrná návštěva je velmi dobrá (7400).
Pocítil jste, jak je v zemi populární záložník Nicolae Stanciu, který prošel Spartou a Slavií a nyní působí v saúdskoarabské lize?
Určitě. V Rumunsku je to velká postava, kapitán národního týmu. Všichni vidí, kde byl a co dokázal. Možná není úplně tou největší hvězdou, protože Rumuni mají i další dobré hráče, třeba obránce Radu Dragusin hraje v Janově, ale jméno má velké. Obecně mi přijde, že Rumuni teď mají dobrý nároďák.
Dlouhá léta jste patřil FC Janov, chodil jste hodně po hostováních, za áčko jste si soutěžní zápas nezachytal. Mrzí vás to?
Samozřejmě, že jo. Na druhou stranu jsem rád, že jsem tam byl. Když mi končila smlouva, pořád se mnou počítali. Věděli, že nějakou výkonnost mám. Vždycky jsem chtěl jít na hostování já. Cením si toho, že jsem mohl s takovými hráči trénovat, být na mnoha italských stadionech a vidět Serii A alespoň z lavičky. Jsou to pro mě zkušenosti, které teď mohu uplatňovat. Situace byla taková, že hráčů i brankářů tam bylo hodně, nebyl moc prostor se do brány dostat. Byl tam například Mattia Perin, který je teď v Juventusu, spolu jsme dobří kamarádi. Jsem rád, že jsem s takovými gólmany mohl trénovat. Hodně jsem se v Janově naučil po fotbalové i životní stránce.
Řešil jste s trenéry i dalšími lidmi v klubu, proč šance pro vás nepřišla?
Ano, ale jak jsem zmínil, ta konkurence tam byla fakt velká. Ovšem pozor, mezi hráči žádná rivalita nepanuje. FC Janov je jako rodina, atmosféra v klubu je přátelská. Končil jsem v době, kdy se měnil majitel. S hodně hráči nepočítali, tak odcházeli.
Přesto máte asi janovský klub dál v srdci, že?
Určitě. Když je příležitost, kouknu se na jejich zápasy. Pořád tam mám hodně kamarádů a známých, se kterými si občas zavolám.
