Článek
Jaké pro vás bude, až na Štědrý den nastoupíte k soutěžnímu zápasu?
Turci Vánoce neslaví, takže je to pro ně běžné. Hraje se třeba i derby Fenerbahce s Galatasarayem. My máme výhodu, že hrajeme doma, kde zpravidla začínáme ve 13.30. Takže někdy po čtvrté hodině budu doma s rodinou a Štědrý večer prožijeme spolu, i když budu možná trochu unavený po zápase.
Bude u vás Štědrý večer typicky český?
Úplně ne. S manželkou jsme se rozhodli, že kapra dělat nebudeme. Bramborový salát však ano a k němu si dáme jinou rybu. Jsme u moře, takže pro ryby to nemáme daleko. Jen to nebude český kapr, ale nějaká zdejší středomořská.
Je zvláštní trávit Vánoce v zemi, která je neslaví?
Je. Přemýšlel jsem o tom, že Vánoce tu nic nepřipomíná. Je pravda, že ve městech v Turecku jsou hezké výzdoby, ale to je kvůli příchodu nového roku. Hezky svítí, což nám alespoň navozuje vánoční atmosféru. Stejně jako v minulosti v Antalyi jsem tu v pohodě sehnal stromeček, byť umělý, který jsme si ozdobili a už od začátku měsíce nám doma svítí. Prožíváme si to po svém, v Česku bychom Vánocemi ale žili asi víc.
Nekoukali na vás Turci divně, když jste si kupoval stromeček, nebo už jsou zvyklí?
Jsou zvyklí. Je tu hodně lidí z jiných evropských zemí, třeba Rusů, kteří mají Vánoce trochu později. Takže stromeček jsem nekupoval jen já. Nevypadal jsem, jako kdybych spadl z Marsu. (úsměv)
Splňuje angažmá ve druholigovém Bodrumsporu vaše očekávání?
Ano, vše probíhá tak, jak jsem si přál, než jsem tu smlouvu podepisoval. Klepu na dřevo a doufám, že to tak bude pokračovat. Z vlastní zkušenosti vím, že fotbal umí věci otočit velice rychle. Ale achilovka, se kterou jsem se poslední dva roky hodně natrápil, mi drží. Absolvuji všechny tréninky bez úlev, hraju celé zápasy, jen v jednom jsem střídal kvůli zranění, jinak hraju všechno. Toho si nejvíc vážím. Samozřejmě pak i domů přijíždím s dobrou náladou a hned jinak působím na rodinu. Zdraví je na prvním místě. Nejvíc jsem se o tom přesvědčil ve Spartě. Do té doby jsem si myslel, že jsem nesmrtelný a že přežiju všechno. Když jsem byl zraněný, měl jsem dny, kdy jsem přemýšlel o všem včetně konce kariéry.
Velká euforie, ve třiceti se mi splnil fotbalový sen, říká autor vítězného gólu Ondřej ČelůstkaVideo: Sport.cz
Co bylo zlomové?
Když jsem odletěl k odborníkovi do Švýcarska, který mi dal achilovku parádně dohromady. Moc mu děkuji. Pak jsem mohl znovu hrát a pocítil jsem, jak mě fotbal pořád baví. Všechny černé scénáře jsem odhodil. I díky Spartě a jejímu béčku jsem se restartoval ve druhé lize pod trenérem Janouškem. Všechno běželo, byl jsem šťastný, jak to funguje, ale v létě jsem musel udělat těžké rozhodnutí. Musel jsem si říct, jestli budu pokračovat ve Spartě ve výborné partě a na vítězné vlně, nebo vezmu nabídku, která je pro mě i rodinu zajímavá. Rozhodl jsem se pro Bodrumspor. Jsme v pěkné destinaci u moře a zároveň jsem pod lidmi, pod kterými jsem odkopal skoro čtyři sezony v Antalyasporu. S prezidentem i sportovním ředitelem se znám osobně, hodně mě to lákalo. A taky přiznávám, že jsem vnímal, že už mám nějaký věk, dlouhé zranění za sebou a ve Spartě byli stopeři, kteří hráli celou sezonu dobře. Cítil jsem, že bych neměl takové vytížení.
I tak ale muselo být těžké opouštět Spartu po titulu a v době, kdy se neustále zlepšuje a je v laufu, ne?
Určitě. Je to tak, jak říkáte. Hodně věcí se povedlo, tým šel pod vedením trenéra Briana Priskeho nahoru, šlapal, já byl zase zdravý. Hodně těžko se mi Sparta opouštěla. Na druhou stranu každý fotbalista rozhoduje sám za sebe, já se vždycky řídil tím, co jsem chtěl já osobně. A taky se radím s tátou, který hrál profesionální fotbal a hodně na něj dám. Turecké angažmá mi dávalo hlavu a patu.
Sledujete Spartu?
Když mám čas, tak ano. Navazuje na minulou sezonu, šlape jako dobře promazaný stroj. Jsem za to rád. Sezony předtím jsme se trápili, nenaplňovali jsme očekávání fanoušků. Byly to těžší časy, s příchodem Briana (Priskeho - pozn. aut.) se ale řada věcí obrátila k lepšímu. Sparta teď vítězí, má úspěšnou šňůru i na mezinárodní scéně.
Ondřej Čelůstka a trenér Sparty Praha Brian Priske-
A v prvním kole vyřazovací fáze Evropské ligy se utká s tureckým Galatasarayem.
Jakmile se koše objevily, tenhle los jsem si přál. Jen doufám, že budu mít kolem utkání takový program, abych mohl třeba den před zápasem za klukama do Istanbulu zaletět, všechny je pozdravit a možná jim předat i nějakou radu. Galatasaray teď budu sledovat ještě bedlivěji než dřív.
Jak tenhle duel vidíte?
Turečtí kluci mě hned po losu hecovali. To k tomu ale patří. Oni se cítí silní, dělají ramena, ale doufám, že Sparta je vyhodí z těch jejich někdy až arogantních kolejí. Bude to samozřejmě těžké, v Istanbulu bude na stadionu peklo. Ale kluci budou minimálně parádní zážitek a věřím, že když rychle neinkasují a budou s Turky držet krok, tak je mohou znervóznět a připravit si dobrý výsledek do odvety v Praze na Letné, kde se může stát cokoliv. Sparta má domácí stadion jako nedobytnou tvrz. Galatasaray je pro většinu lidí favorit, ale z vlastní zkušenosti vím, že můžete porazit tým, který má větší jména. A pozor, Galatasaray čeká do té doby ještě jedenáct utkání, zatímco Sparta si odpočine, dobije baterky a může se na ten dvojzápas dobře nachystat. I to může hrát roli. Rozhodne se na hřišti.
Kde je největší síla Galatasaraye?
Jednoznačně v útoku, mají výborné ofenzivní hráče, dávají hodně gólů. Určitě nebudou chtít hrát zanďoura, doma už vůbec ne, to by je lidi sežrali. Ani do Prahy podle mě nepojedou bránit. Věřím, že ani Sparta to nezaparkuje a že to může být pěkný fotbal.
Spekuluje se o tom, že by Galatasaray mohl opustit v zimě útočník Mauro Icardi. Jak velká by to byla ztráta?
Logicky velká. Icardi je tady teď největší pojem, má velmi dobrou střeleckou fazonu, je to šutér. Vzhledem k tomu, že nepostoupili dál v Lize mistrů, tak je opravdu možné, že ho při velké nabídce prodají. A když vidím jejich ostatní útočníky, nemyslím si, že by ho dokázali nahradit.
Vyskakovali si na vás Turci i po losu mistrovství Evropy, kde se český tým s Tureckem utká?
Ještě jsem snad neviděl nesebevědomého Turka (úsměv). Jejich reprezentace teď vypadala dobře i jako tým, nejsou to jen individuality. Ale do šampionátu zbývá ještě několik měsíců, může se stát spousta věcí. Teď je těžké hodnotit, jak to bude vypadat. Hodně lidí může favorizovat Turky, postupovali s větším přehledem než my, ale rozhodne se až v samotném zápase na šampionátu. Každopádně je až úsměvné, že proběhnou takové velké česko-turecké souboje. Budeme se hecovat, nedám jim nic zadarmo a doufám, že jak Sparta, tak národní mužstvo uspějí, a já jim budu moct vše vrátit.
Na jak dlouho angažmá v Bodrumsporu plánujete?
Pokud by bylo vše na konci sezony stejné jako teď, asi bychom tady s rodinou ještě jeden rok zůstali. Rozhodneme se však čistě pocitově někdy v květnu nebo v červnu, zatím jsme s tím angažmá spokojení, naplňuje naše představy. Fotbalové i životní.
Návrat do české ligy v budoucnu plánujete?
Dobrá otázka. Upřímně, nemám momentálně ambici, že bych hrál v Česku někde jinde než ve Zlíně, který mě připravil pro velký fotbal a kde jsem si prošel vše od přípravky až po první mužstvo. Z nostalgie k městu a tamnímu prostředí bych se tam na závěr kariéry rád vrátil. Uvidíme ale také, jaké budou představy klubu, vedení, trenérů a jak na tom budu já. Ovšem působí tam brácha Tomáš. Mluvíme o tom už nějakou dobu, že bychom si spolu rádi zahráli ve společném týmu na profesionální úrovni. Je to takové naše dlouhodobé přání. Kdyby to byl domovský Zlín, bylo by to moc pěkné.
Ondřej Čelůstka v dresu Sparty a Tomáš Čelůstka v barvách Pardubic po prvním vzájemném utkání v kariéře.
Brácha vás láme?
Musím přiznat, že mi volal v létě hned po podpisu ve Zlíně, i když já už měl podepsáno v Turecku. Ještě to zkoušel, ale pro tuhle sezonu to už nešlo. Uvidíme, co bude po této nebo další sezoně. V létě jsem o tom taky trošičku mluvil se Zdeňkem Grygerou (generální manažer Zlína - pozn. aut.), když jsem se byl podívat na jejich první přátelský zápas. Ale v tu chvíli jsem měl v hlavě jen Spartu, nebo Bodrumspor. Uvidíme, tuto variantu bych si ještě rád nechal otevřenou.
