Článek
O vašem transferu se mluví skoro každé přestupní období. Cítíte, že teď je ideální čas?
Ano, je mi 27 let, to by hráč měl být v nejlepším fotbalovém věku. Už jsem chtěl přestoupit v létě, bohužel se to nepodařilo. Doufám, že se to povede teď a vyzkouším si jinou a třeba i lepší ligu.
Proč váš letní přestup nevyšel?
Nevím, na poslední chvíli se dělalo hostování ve druhé anglické lize v Brentfordu. Jenomže přišlo moc pozdě, až po dvanácté hodině a na asociaci se nestihlo zaregistrovat. Ale možná je to i dobře, protože tím pádem bych nemohl přestoupit teď. Navíc jsem nebyl na sto procent přesvědčený, jestli je to dobrá volba a zda není lepší vydržet až do zimy tady. Myslím, že půlrok jsem odehrál slušně, hlavně se nám dařilo jako týmu. Čekám na mobilu, a ať se stane cokoliv, jsem připravený. Ale už jsem zkušenější a nedávám tomu takovou váhu. V létě jsem si to bral do hlavy až moc.
Co tím myslíte?
Spekulovalo se o tom, četl jsem, že to má být Anglie, Německo. Přemýšlel jsem nad tím a pak jsem si i vyčítal, co jsem třeba udělal špatně, že se to nepovedlo. Většinou se týmy na hráče zeptají, ale mají na seznamu dalších pět jmen a pak si vyberou někoho jiného. Bral jsem to tak, že by přestup mohl klapnout, ale přitom byl ještě vzdálený.
V týmu hodně pečete s Rafaelem van der Vaartem, který v kariéře zažil několik velkých přestupů. Neradíte se s ním o tom?
Říká mi, ať jsem v klidu. Hlavně mi radil před půl rokem, kdy jsem nikam nepřestoupil. Jak plynul čas, byl jsem stále nervóznější. Uklidňoval mě s tím, že když on přestupoval do Realu Madrid nebo Tottenhamu, podepisoval smlouvu fakt za pět minut dvanáct a stihlo se to tak tak. Taky prý myslel, že už nikam nepřestoupí. A nakonec podepsal neuvěřitelný klub.
Sledovalo vás na podzim hodně skautů?
Celkově sem na zápasy jezdí hodně skautů z Anglie, Německa, Nizozemska, Belgie. Obzvlášť když jsme takhle na špičce a hrajeme hezký fotbal. Myslím, že „proskautovaný" budu asi hodně. Ale to platí pro celý náš tým, když jsme první.
Sezónu jste začal jako levý obránce, ale v průběhu podzimu se přesunul na stopera. Dělá z vás univerzalita atraktivnější zboží?
Změnili jsme systém, hrajeme na tři stopery. Hraju levého a celkem se mi tam daří. S agentem jsme se o tom bavili, že mě všichni berou spíš jako levého obránce, ještě v Jablonci jsem začínal na levé záloze, teď jsem stoper. Myslím, že je pro mě jedině dobře, když dokážu zastat víc pozicí. Pozice stopera mi dává zase něco úplně jiného.
Ale zase asi ubírá na volnosti k útočení, která vám sedí.
Naštěstí máme trenéra, který ví, že jsem hodně ofenzívní a rád útočím. Na levém obránci si můžete určitě více dovolit a ze začátku jsem změnu trochu kousal. Na druhou stranu mi pak trenér říkal, že se pro mě až tolik nemění, že když je nás vzadu pět, tak mám stále možnost útočit. I z pozice stopera se dostávám do zakončení. Celkem mě nový post baví.
V čem nejvíce?
Je to něco jiného, mám tam více balónů. Na straně jako levý obránce jsem toho hodně naběhal, ovšem hlavně bez míče. Teď jde veškerá rozehrávka přes mě nebo druhého stopera. Míč mám furt na noze, neustále se snažím něco vymýšlet, můžu se rozhodnout, kam balón pošlu. To mě baví.
Asi po vás trenér vyžaduje konstruktivní rozehrávku.
Samozřejmě. Proto mě do této pozice taky dal, protože rozehrávku mám celkem dobrou. Ale už za pana Kotala ještě v Jablonci jsme taky zkoušeli hrát na tři obránce a dva zápasy jsem na stoperu odehrál i v reprezentaci, takže to není něco až tak něco nového.