Uvítací rituál v Malmö? Chaluš parodoval Moisandera. Theo mě varoval, že mě zabije, přiznal ex-liberecký obránce

Čekal jste takový přestup zrovna po takovém, pro Liberec ne zcela povedeném podzimu?

Po takovém začátku určitě ne. A už vůbec jsem nečekal, že by nabídka mohla přijít z týmu, který ještě před dvěma měsíci hrál skupinu Ligy mistrů. O to více jsem pak byl překvapený a nadšený. Na druhou stranu si myslím, že celý tým Liberce pak v průběhu podzimu zaznamenal velký progres. Začali jsme sbírat body, hrát úplně jiným stylem. Myslím si, že výkony hodně hráčů šly nahoru.

Co pomohlo vám?

V Malmö chtějí konstruktivní rozehrávku a zakládání útoků, hrát na hodně přihrávek. Trenér Kozel na tohle apeloval. To je asi jeden z hlavních důvodů, proč jsem tady.

Je možné, že vytvoříte stoperskou dvojici spolu s Niklasem Moisanderem?

Je, ale za těch pár dnů zkoušíme hrát na dva i tři stopery. Určitě cítím, že mám šanci, abych hrál. Uvidíme, jak vše bude vypadat. Samozřejmě se může stát, že sezonu začnu na lavičce, ale udělám vše proto, abych se na hřiště co nejdříve dostal. Kdybych ovšem hrál s Niklasem, určitě by pro mě šlo o skvělou zkušenost.

Ptám se na něj i proto, že dlouho hrál v Brémách s Theem Gebre Selassiem. Informoval jste se o něm u svého bývalého parťáka v Liberci?

Samozřejmě. Hned jak jsem se dozvěděl o zájmu Malmö, jako prvnímu jsem to řekl Maťovi Koscelníkovi a pak šel hned na pokoj k Theovi s Rambem (Rabušic). A oba mě okamžitě tvrdili, že pro mě půjde o skvělý krok. A o Niklasovi Theo hned říkal, že je skvělý a že mi určitě ve všem pomůže. Theo s Niklasem i několikrát mluvil, když jsem potřeboval něco vědět. Takže s Theem jsem o tom hodně mluvil. Je to i jeden z důvodů, proč jsem si v Malmö vzal dres s jeho číslem.

Takže místo „37" jste si vybral „23".

Třicet sedmička byla obsazená, dvacet sedmička taky. Má ji tady jednička gólman. Přemýšlel jsem i o osmnáctce kvůli Máťovi Koscelníkovi, s nímž jsem v Liberci poslední dva a půl roku strávil snad každý den. Jenže byla taky obsazená. Další možností byla dvacet trojka, kterou jsem si vzal právě kvůli Theovi, když mi přestup doporučil.

Mají v Malmö nějaký při vítání nových hráčů?

Mají tady tradici, že noví hráči musí předvádět nějakého spoluhráče. Je to trochu náhoda, ale od kluků jsem dostal za úkol parodovat právě Moisandera. Je to taková šou a měli jsme ji hned po dvou dnech, kdy jsem přiletěl. Do té doby jsem ho vlastně osobně ani neviděl, jelikož měl pozitivní test na covid a týden byl zavřený na pokoji.

Jak jste ho tedy imitoval?

Kluci mi řekli, že mám dělat velkýho profesionála a hodně se usmívat. Druhý kondičák mi pak vysvětloval, že Niklas je v týmu asi největší profesionál, co se starosti o tělo týká. Hned jsem to diskutoval i s Theem a ten si dělal srandu, že hlavně tohle nemám předvádět, že mě Niklas zabije, až se to dozví. (usměje se) Ale když jsem ho pak za týden potkal na chodbě a říkal mu, jak jsem ho předváděl, smál se tomu. Řekl mi, že kdybych cokoliv potřeboval, můžu za ním kdykoliv přijít.

Když vám bylo devatenáct, jako velký talent jste přestoupil z Příbrami do Slavie, pak však vaše kariéra trochu ustrnula. Znovu jste se více prosadil až v Liberci. Vnímáte přestup jako potvrzení toho, že jste se znovu vrátil do původních kolejí?

Jo, určitě. Ve Slavii jsem šel na dvouleté hostování do Boleslavi. První půlrok tam byl super. Do Liberce jsem pak přišel dva dny před začátkem ligy. A snad osm zápasů jsem čekal na první start. Hrozně dlouho. Bylo to těžké. Ale furt jsem si věřil, že mám na základní sestavu, jen potřebuju dostat šanci. Když jsem ji dostal, zranil jsem se a půl roku byl opět mimo. Potom mi nějakou dobu trvalo, než jsem se do toho dostal. Ale poslední rok a půl jsem v Liberci hrál pravidelně. Určitě přestup beru jako nakopnutí směrem nahoru.

Jde ve srovnání s Libercem o velký skok?

O hodně velký. Vidím to na kvalitě hráčů, na servisu, na zájmu médií. Na každém tréninku tady jsou novináři, což z Liberce neznám. Ale myslím si, že poslední půlrok mě dobře připravil, abych tady mohl bojovat o místo. I třeba díky přípravě, kterou jsme měli těžkou. Za mě hodně. Věřím však, že stejně jako já v Malmö z ní bude na jaře těžit i celý Liberec, který vlastně až na mě zůstal pohromadě.

V létě vás s Malmö čeká i boj o Ligu mistrů.

Začínáme v prvním předkole, ale všichni jsou odhodlaní se v evropských pohárech dostat do skupinové fáze. Věřím, že si ji zahrajeme. Liga mistrů by byla úplně nádherná. Na podzim Malmö v základní skupině získalo jen bod, ale mělo těžké soupeře: Juventus, Chelsea a Zenit Petrohrad.

V souvislosti s Malmö se nejde nezeptat na nejslavnějšího odchovance klubu Zlatana Ibrahimovice.

Však když jsem poprvé mluvil se sportovním ředitelem, hned jsem se ho právě na Zlatana ptal. Zkoušel mi to popsat. Byl tady neuvěřitelnou modlou, bohem. Ale tím, že koupil Hammarby, tak si lidi tady hodně znepřátelil. Hammarby je pro Malmö velký rival. Zlatan má ve městě sochu, ale kluci mi říkali, že už má useklou ruku, nos a podobně. Na stadionu jsem si taky nějaké památky po něm vůbec nevšimnul. Ani jeho fotku jsem nezaregistroval.

Mimochodem, už jste jel po Öresundském mostě spojující Malmö s Kodaní?

Jel. Když se jede do Malmö, tak se lítá do Kodaně. Letiště je přímo u mostu. Jel jsem po něm tam i zpátky a bylo to moc hezký.

Jste fanouškem seriálu Most, kde druhý největší most na světě hraje významnou roli?

(usměje se) Ještě jsem ho neviděl, ale už mi tady o něm pár lidí říkalo a doporučovalo. Asi se na to ve Švédsku podívám.