Článek
"Už před dvěma měsíci za mnou lidé z vedení přišli s tím, abych tady prodloužil o dva roky. Ale já jsem už dlouho napevno rozhodnutý, že končím. A nic to nezmění. Potřebuju si zase trochu odpočinout, těším se zpátky domů," řekl v úterním telefonickém rozhovoru Uhrin. "Dokonce mi nabízeli, že můžu dojíždět jen na zápasy evropských pohárů, ale ani na to jsem neslyšel," poznamenal pětašedesátiletý trenér, jehož tým získal mistrovskou definitivu už dvě kola před koncem soutěže.
Když se kouč českých vicemistrů Evropy z roku 1996 za svojí exotickou misí ohlédne, může ji považovat za úspěšnou. Nedělní pojistka ligového vítězství byla pro Uhrina sladkou tečkou. "Je fakt, že práce v Dinamu mě hodně bavila a naplňovala. Budu na ni vzpomínat jenom v dobrém," potvrdil Uhrin, který může porovnávat se svými předchozími působišti. Další zahraniční zkušenosti má z Alžírska, Spojených arabských emirátů, Kuvajtu, Izraele, Švédska a Kypru.
Titulu s Dinamem si hodně váží
V Gruzii zanechal výraznou stopu: předloni v září přebíral rozklížené Dinamo na šestém místě ligy, stíhací jízdu pod Uhrinovou taktovkou však dokončilo na druhé pozici s jednobodovou ztrátou za mistrovským Rustavi. Letos se už Uhrin dočkal. "Vyhrát ligu ve kterékoliv zemi na světě považuju za velký úspěch, zvlášť zahraniční trenéři to mají složité. Takže si toho hodně vážím," líčil Uhrin.
"Dinamo je v Gruzii něco jako u nás Sparta. Je na něj vytvořený velký tlak, každý se na nás chtěl vytáhnout. A navíc Dinamo není vládní klub, čímž je řečeno hodně, ale nechtěl bych to víc rozvádět," naznačil Uhrin, že jeho mužstvo nemělo příliš silnou pozici ve fotbalovém zákulisí.
Přesto mužstvo pod Uhrinovým vedením vystoupalo po třech nevýrazných sezónách až na vrchol. Uznávaný trenér, který v Tbilisi většinou s hráči komunikoval v angličtině nebo s pomocí místního asistenta, teď může porovnávat, jak se mistrovské oslavy v Gruzii liší třeba od těch ve Spartě, kde je zažil v 90. letech.
V týmu oslavy zakázal
"Je fakt, že v Dinamu teď vládne obrovská radost, úleva, euforie. Když jsme přijeli ze zápasu domů, tak už nás čekalo asi dvě stě fanoušků a ti nám připravili krásné přivítání. Veselí tady asi bude trvat hodně dlouho," popisoval Uhrin. "Ale já jsem v týmu oslavy zakázal. Ještě máme dva zápasy do konce ligy a chceme sezónu úspěšně dotáhnout. Hráči to berou, jsou v tomhle seriózní. Rozjet to můžou až pak, času budou mít spoustu," vysvětloval s úsměvem.
Ani on se zatím do žádných oslav nepustil. Plánuje je až po návratu domů, kde se potká i se svým synem, současným koučem rumunské Politehniky Temešvár. Uhrin junior má také důvod k radosti: jeho mužstvo si zase po dlouhých letech zajistilo start v Poháru UEFA. "Dušan byl také jeden z prvních, kdo mi k vítězství v lize gratuloval. Jemu se také sezóna povedla, takže důvodů ke společným oslavám existuje hodně a také se na ně patřičně těším," plánoval Uhrin.
Během odpočinku bude mít také dost času na přemýšlení o své další budoucnosti. "Cítím už teď, že na trénování ještě chuť mít budu. Ale teď si chci ze všeho nejvíc oddechnout, ty dva roky bez rodiny byly dost dlouhé. Za nějaký čas se uvidí, jestli ještě přijde nějaká dobrá nabídka," dodal Uhrin.
