Hlavní obsah

Sushi a šampus. Trmal oslavil v Guimaraesi skvělý debut, chválil ho i hvězdný Portugalec

Guimaraes/Praha

Ještě před pár dny si zoufal. V Guimaraesi permanentně zahříval lavičku nebo dokonce vysedával jen na tribuně. Nechytal za rezervní tým ani juniorku. Po spletitém fotbalovém půl roce ale Matouši Trmalovi spadl obří balvan ze srdce. Brankář reprezentační jedenadvacítky v neděli poprvé nasadil rukavice v portugalské lize a při debutu se zaskvěl.

Foto: Archiv Matouše Trmala

Brankář Matouš Trmal v dresu Guimaraese.

Článek

Marítimo jste doma skolili 1:0, jak jste se cítil mezi tyčemi?

Dobře. Že půjdu do brány, jsem se dozvěděl v úterý od trenéra poté, co byl Varela (jednička týmu) pozitivně testovaný na covid. Na utkání jsem se tedy postupně připravoval v hlavě. Pilovali jsme během týdne taktické věci, nic mě v zápase nepřekvapilo.

Čelil jste celkem pěti střelám, který zákrok byl pro vás nejtěžší?

Jednoduchý nebyl ani jeden. Po necelé půl hodině nám prošel hráč do vápna (Kamerunec Joel) a trefil mě do nohy. Při dalším zákroku zase zaplaval balon a já ho vyrazil jen před sebe. Obránci mi ale naštěstí pomohli. Největší strach jsem ale měl, když šli dva hráči z brejku a netrefili prázdnou bránu. To mi asi nejvíc zatrnulo.

Varela se nakazil koronavirem. Neměl jste obavy, že vám také vyjde pozitivní test?

Trochu jo, nakažený byl totiž ještě další gólman. Testování probíhá vždycky v první den tréninku po zápase a pak dva dny před utkáním. Já byl v úterý navíc takový nachcípaný a unavený. Dopadlo to ale naštěstí dobře, a nakonec jsem se docela vykurýroval. Už v pátek jsem byl v pohodě.

Foto: Archiv Matouše Trmala

Brankář reprezentační jednadvacítky Matouš Trmal se v Guimaraesi chopil šance.

Co vám blesklo hlavou, když jste získal jistotu, že se postavíte do brány?

Spíš přišlo zadostiučinění, že konečně dostanu šanci. Před deseti dny to bylo ještě pro mě smutné, ale fotbal je prostě nevyzpytatelný, kór v době covidu. Musíte být furt připravený na příležitost.

Vnímal jste před samotným začátkem chvění v těle?

Byl jsem víc nervózní než obvykle. Chytal jsem sice v prosinci v Ligovém poháru na Benfice, ale premiéra v lize je něco jiného. Proti Marítimu šlo o body. Jsme pátí, chceme se držet se špičkou soutěže a bojovat o evropské poháry. Snažil jsem se zápas užít, pomoct klukům, aby se vyhrálo. Povedlo se. Šanci jsem snad využil.

Co vám říkali trenéři po zápase?

Byli spokojení, hlavně ale z výsledku. Pogratulovali mi k prvnímu startu, čistému kontu... Hráči za mnou postupně přišli a taky říkali: super, makej, to je ono. Zkrátka fajn. Uvidíme, co bude dál.

Vitórii táhne hvězdný Ricardo Quaresma. Přilétla pochvala i od něj?

Jo, bavili jsme se po zápase. Když bylo jasné, že půjdu do brány, tak si mě odchytil. Trénovali jsme přímáky, kopal na mě a pochválil, že jsem mu všechno chytil. Někdy je to sranda, protože to docela občas trefí... (úsměv)

Po Ligovém poháru na půdě Benfiky (Guimaraes prohrála 1:2 na penalty) vás někteří lidé v klubu zaskočili větou, že jste je výkonem překvapil. Slyšel jste něco podobného znovu?

Ani ne. Už s tím asi počítali, věřili mi trochu víc... (úsměv)

Kolik gratulací z Česka jste obdržel na mobil?

Spoustu! Dá se to srovnat s mým prvním startem v české lize. Přišlo toho fakt hodně. Určitě krásné zprávy dorazily od rodiny. Všichni se na zápas dívali na streamu, který běžel na sázkovkách. Přítelkyně je tady v Portugalsku se mnou a koukala zase v televizi. Všichni mě chválili, což ale udělá rodina většinou vždycky, i kdybyste něco zkazil. Byli pyšní. Že jsem se konečně dočkal a začalo mě to tady trochu bavit. Dodalo mi to další motivaci.

V Guimaraesi je fotbal náboženstvím, jak reagovali fanoušci na váš nedělní výkon?

Klub umisťoval na sociální sítě nějaké fotky a různé příspěvky. Hodně lidí se tam chytilo, psali hodně a všichni mě docela chválili, za což jsem rád.

Měli jste po zápase s přítelkyní malou oslavu?

Tady je lockdown a všechno taky už zavřené. Objednali jsme si sushi, otevřeli šampus a šli spát. (úsměv)

Věříte, že zápas s Marítimem byl zlomový ve vaší portugalské misi?

Doufám, že se to konečně otočí. Zápas mi může pomoct. Trpělivost někdy přináší ovoce. Musím furt bojovat dál. Karanténa trvá asi deset dnů, v pátek jedeme na Benfiku, pak zůstáváme v Lisabonu, protože hned vzápětí hrajeme s Belenenses. Věřím, že bych mohl dostat šanci, ale uvidíme, co vymyslí trenéři a jak na tom bude Varela.

Související témata: