Článek
Za čtyři sezony v Polsku si skoro dvoumetrový stoper udělal parádní jméno. Soupeřům nasázel 29 branek, po 21 letech dotáhl Rakow do Ekstraklasy. A ani tam se rozhodně neztratil. Jeho důraz v osobních soubojích, střelecké a organizační schopnosti ho vyšvihly mezi nejlepší obránce polské ligy, ocitl se i v hledáčku reprezentačního trenéra Jaroslava Šilhavého.
V sobotu hrajete poslední zápas sezony, záchranu jste si zajistili s velkým předstihem. Co na sezonu říkáte?
Jako nováček soutěže, ještě k tomu bez svého stadionu, jsme splnili předsezonní hlavní cíl, kterým bylo udržet se. Začátek nebyl vůbec jednoduchý, museli jsme se ligu naučit hrát. Máme jeden z nejmladších týmů a bylo to určitě taky o zkušenostech i kvalitě. Postupně jsme ale začali bodovat a to hlavně díky skvělé organizaci hry a standardním situacím. Myslím, že jsme byli příjemné osvěžení soutěže.
Jste kapitánem týmu. Cítil jste se kvůli tomu pod větším tlakem?
Samozřejmě, že je to velká odpovědnost. Stojíš v první linii a biješ se za svůj tým a to na hřišti i mimo něj. Je potřeba celou dobu stát na stráži naší filozofie, hlídat tým od jádra. Sám bych to ale nezvládl, šatna musí mít těch lídrů mnohem víc. No a když se nedaří, jste první na ráně, ale to mi nevadí. Vím, že svou práci děláme na maximum, prohry ke sportu prostě patří, ty jsou také velmi důležité.
Český fotbalový obránce Tomáš Petrášek.
Vaše výkony a šest vstřelených branek z vás udělaly jednu z osobností Ekstraklasy. Dokonce jste byl nominován mezi nejlepší obránce celé polské ligy. Co na tuhle nominaci říkáte?
Individuální ocenění stavím vždy až za ty týmové, ale je to samozřejmě příjemné, když někdo docení tvoji práci. Vážím si toho a je to pro mě další impuls do práce.
Svými góly jste rozhodl zápasy proti Jagiellonii nebo Wisle Krakov. Skóroval jste i na stadionu mistrovské Legie Varšava. Který zápas vám utkvěl v paměti nejvíce?
Asi ten první na Jagiellonii. Ta branka znamenala výhru na hřišti favorita a taky to byl pro Raków první gól v lize po 21 letech. Moc si té chvíle vážím, čekal jsem na ten moment docela dlouho, ale vyplatilo se.
Celou sezonu dost ovlivnila koronavirová epidemie. Byla dlouhá pauza, poté se hrálo bez diváků. Jaké to bylo hrát před prázdnými tribunami?
Fotbal bez atmosféry je samozřejmě dost smutná věc. Bylo to dost zvláštní, ale velmi rychle si člověk zvykne. Každý se i tak těšil, že vůbec může znovu hrát. Už ať se to ale vrátí do normálu.
A co vaše budoucnost? V souvislosti s vámi se mluví o zájmu pražské Sparty, ale i ze zámořské MLS. Je pro vás návrat do Česka na pořadu dne?
Stále mám kontrakt v Rakově. Soustředím se na práci a nechtěl bych komentovat tyhle spekulace. Samozřejmě je pro mě návrat do Čech téma, mám to doma rád a tohle by byla výzva. Hlavně děda by byl šťastnej, jezdil by se na mě dívat častěji a zrovna Sparta je klub jeho srdce. Ale nejsem absolutně pod žádným tlakem návratu, jsem kapitánem ambiciózního klubu a jsem tady dlouhodobě úspěšný. Chtěl bych hlavně tady nebo jinde v Evropě ještě něco dokázat. Život v zámoří je sen celkově i mojí partnerky, ale budeme muset vydržet, doufám že na to je ještě čas.
