Článek
Sedmadvacetiletý Slovák se tak v lednu upsal polským Gliwicím. V rozhovoru pro Sport.cz a iSport, který vznikl na nedávném soustředění Piastu ve Španělsku, se vrací ke dvěma a půl rokům v Plzni, penaltě v Kosovu i námluvách se Slavií.
Jak se seběhl rychlý konec v Plzni?
Jednoduše. Volal mi agent, že se mnou v Plzni už nepočítají. Domluvil mi Gliwice. Řekl jsem, proč ne. V Polsku jsem působil, líbí se mi tam. Všechno se seběhlo během tří dnů.
Čekal jste konec v Plzni, nebo jste si myslel na novou smlouvu?
Byl jsem málo vytížený. Ke konci podzimu jsem cítil, že Viktorka asi bude chtít, abych odešel. Nedával jsem tomu ale ještě takovou váhu. Říkal jsem si, že třeba dokončím smlouvu a možná se pobavíme o jejím prodloužení. Takový je fotbal. Vyšlo to tak, jak vyšlo.
Plzeň pod trenérem Koubkem přešla Plzeň na systém se třemi stopery. Nesedl vám?
Na halfbeku se mi hrálo dobře. Měl jsem volnější náběhy, mohl jsem často centrovat. Bohužel jsem neměl ustálenou pozici, což není nikdy dobré. Musel jsem se někdy přešaltovat na útočníka. Na každé pozici řešíte jiné situace, jinak se pohybujete. Kolikrát jsem z toho byl zamotaný. Až z toho byl nervózní i trenér. Vždyť ty ani nevíš, kde máš hrát, říkal mi. (smích)
Jednu dobu o vás stála Slavia. Byla její nabídka vážná?
Bylo to na spadnutí, byli jsme dohodnutí. Potom se přestup zastavil. Ani nevím proč. Nabídek jsem měl víc v minulé sezoně než v této. Víc jsem hrával, dával jsem góly. Měl jsem nabídku z druhé německé a španělské ligy. Pak do toho předloni v létě vystřelila Slavia. Jak říkám, byli jsme domluvení, ale přestup nakonec ztroskotal.
Když se ohlédnete za angažmá ve Viktorii, co vám vyjde?
Přišel jsem z Ovieda, kde jsem moc nehrával. Ze zájmu Plzně jsem byl nadšený, patří v Česku mezi top tři kluby. Když se za těmi dva a půl roky ohlédnu – skupina Ligy mistrů, Evropská liga, čtvrtfinále Konferenční ligy… Bylo to pro mě velmi dobré angažmá. Jediné, co mi chybí, je titul.
Explzeňský záložník Erik Jirka na soustředění svého nového týmu Piast Gliwice ve Španělsku
Byla vaším nejsilnějším momentem v Plzni proměněná penalta v odvetě s Dritou? Znamenala zlomový moment na počátku nové éry klubu.
Ano. A ještě dva góly Slavii. V Kosovu jsem byl od první vteřiny rozhodnutý, že penaltu půjdu kopnout. Takové situace mám rád, ukáže se v nich charakter hráče. Jsem rád, že jsem mohl Plzni takto pomoct. Drita byl jakýsi odpich. Nevím, jestli Viktorku posunula moje penalta… Spíš výhra, ke které penalta přispěla.
Na stadionu v Plzni jste trávil čas i mimo tréninky, pomáhal jste například v PR oddělení. Přirostlo vám rodinné prostředí ve Viktorii k srdci?
Měl jsem v Plzni hodně kamarádů, chodil jsem s lidmi z klubu občas na kávu, popovídat si. Pro zahraničního hráče není lehké přijít do nového klubu. Byl jsem v Plzni sám s přítelkyní, určitě je lepší si v místě, kde hrajete, najít přátele. Tohle se podařilo, v tomhle směru mi bylo trošku líto, že jsem odešel. V Plzni jsem po Trnavě strávil nejdelší dobu, samozřejmě ve mně zůstávají pozitivní pocity.
Plzeň už je hodně mezinárodní tým. Je o vás známo, že ovládáte několik jazyků. Pomáhal jste cizincům v týmu?
Kromě slovenštiny a češtiny mluvím srbsky, španělsky, anglicky a polsky. Vždycky jsem snažil cizincům pomáhat. Znám ze své zkušenosti, že když člověk přijde do zahraničí a neumí místní jazyk, je složitější zapadnout do party mezi ostatní. Když jim rozumím, pokecám s nimi, zahrnou se víc do kolektivu. Pak to vypadá i lépe na hřišti.
Je pro vás silnou vzpomínkou Liga mistrů?
Každý se chce poměřovat s nejlepšími, zjišťovat, na jaké úrovni se nachází. V televizi nevypadá až tak složité stát proti takovým týmům, ale na hřišti je to úplně jinak. Jsem za tuto zkušenost moc rád. Věřím, že v Gliwicích se mi také poštěstí zahrát si evropské poháry.
Co chcete dokázat s Piastem?
Polská liga je vyrovnaná, když chytneme šňůru, je to otevřené až do konce ligy, každý tam může porazit každého. Chceme určitě uspět v domácím poháru a v lize skončit co na nejvyšších příčkách.
