Článek
V čem se nejvíc liší?
Množstvím i celkovým objemem. Tréninky jsou z devadesáti procent s balonem. Skoro každej trvá dvě hodiny, přičemž míváme i dva denně. Od pondělí do středy jsme jich měli dohromady šest. Je náročný si na to zvyknout, pocity mám ale fantastický. Nadšený jsem tady úplně ze všeho, co se tu událo od prvního dne až doteď.
Za Lovaň jste debutoval před třemi týdny v pohárovém klání na půdě třetiligového Knokke, minulý víkend jste poprvé nastoupil i v lize, když jste na poslední půl hodinu vyběhl proti Bruggám. Jaké máte dojmy?
U Knokke mě překvapilo, že nehrálo žádnýho zanďoura, ale útočně a otevřenou partii. De facto se tady vůbec nehraje dozadu, ale všechno dopředu. Týmy se hodně tlačí do ofenzivy, samé náběhy za obranu... Oproti české lize je to změna. Není to tady tolik o soubojích a hraje se hodně kombinačně. Útočníci jsou rychlí, opravdu velká kvalita.
Herní styl vám ale určitě imponuje...
Rád hraju dopředu, snažím se být konstruktivní, což i náš trenér po obráncích vyžaduje. Hrát po zemi, přihrávky dávat do středu, na desítky nebo útočníky, takže tohle mi bude vyhovovat. Ale zachytávat náběhy za obranu a kolmé pasy je na druhou stranu zase strašně těžký. Přihrávky mají fakt kvalitu. Náběhy za záda tady přitom soupeři zkoušejí každou chvíli.
Stoper Václav Jemelka v dresu belgické Lovaně.
Je pro vás coby stopera složité se adaptovat?
Jako útočník bych to měl trošku jednodušší. Přece jen obranu řídíte, komunikujete, musíte si zažít systém. Adaptace zabere nějaký čas, ale dostávám se do toho, každým tréninkem je to lepší a lepší. Čekám na šanci a jsem rád, že přišla v sobotu ve druhé půli proti Bruggám.
Na hřiště jste šel v 64. minutě za stavu 2:1, jaké jste dostal pokyny?
Že mám hlavně držet střed hřiště, nevybíhat moc do lajn a bránit šestnáctku.
Což se podařilo vám i celému týmu. Obhájce belgického titulu jste udolali 2:1, učaroval vám soupeř?
Obrovsky silné mužstvo! Trenér při přípravě na zápas zmiňoval, že je to momentálně nejlepší mužstvo v Belgii. Hrají vážně výborně, strašně přímočaře a kolmo dopředu. Kvůli koronaviru postrádali některé hráče, chyběli Krmenčík, brankář Mignolet i zraněný stoper Deli. Do toho hráli ještě Ligu mistrů, takže byli možná trochu unavení. Nepředvedli asi svoje maximum, ale byl pro mě byl velkej zážitek zahrát si a hlavně skolit takového titána.
Jak jste cenný skalp oslavili?
Bouřlivě, v kabině se zpívalo. Užili jsme si to. Jenom ohromná škoda, že se hraje bez diváků. Bylo by zřejmě vyprodáno a zážitek by byl ještě mnohonásobně větší.
Stoper Václav Jemelka pózuje na stadionu v Lovani.
Lovaň působí jako nebojácný nováček, po deseti kolech ztrácí na lídra z Antverp jen dva body. Vládne v klubu spokojenost?
Nálada je skvělá, ale pořád se tu maká naplno. Trenér nám vtlouká do hlavy, že se nesmíme uspokojit a chtít víc. Klub je na nováčka dost ambiciózní stejně jako trenér Marc Brys.
Patří mezi komunikativní typy?
Ano, dost. Je taky velkej hecíř před zápasem. Když si vezme slovo, dokáže celou kabinu nabudit a vyždímat z hráčů maximum. V tomhle je naprosto skvělej, udělal na mě velký dojem.
Jak se v kabině komunikuje?
Když si chci s někým popovídat, musím v angličtině. I trenéři v ní vedou tréninky. Ale jinak je tu směs jazyků. Vlámština i francouzština, kterou hodně používají i Belgičani. Do jejich konverzace se nezapojuju, protože vůbec nerozumím, i když se snažím pochytávat slovíčka.
Co jste se vlámsky už naučil?
Něco je podobné jako v němčině, třeba počítání a čísla. Taky jsem pochytil fotbalové výrazy jako sám nebo záda. Ale prokládám je angličtinou, protože pokynů v ní znám víc. Naučil jsem se i něco málo francouzsky, kterou se učí moje přítelkyně.
V obchodech potíže nemáte?
Myslel jsem, že tu lidi umějí jen vlámsky nebo francouzsky, ale hodně z nich tu ovládá i angličtinu. I prodavačky v obchodech. Žádný problém.
Zázemí klubu vás nadchlo?
Tréninkové zázemí je ale fantastické. Hodně hřišť, dvě umělky, všechno na vysoké úrovni. Kabina je dělaná po vzoru Manchesteru City, ale na stadionu moc nejsme. Byl jsem tam akorát podepsat smlouvu a hrál proti Bruggám. Čas jinak trávíme v tréninkovém centru. Děláme v něm předzápasovou přípravu, dostáváme tam i snídaně a obědy...
Stoper Václav Jemelka na stadionu v Lovani.
Stihl jste navzdory koronavirové pandemii malinko prozkoumat město?
Jsem v Lovani tři týdny a v tom prvním tu bylo ještě všechno otevřený, takže jsem něco prozkoumal. Chodil na večeře, jednou si zašel na snídani do kavárny, ale potom to bohužel kvůli koronaviru zavřeli. S přítelkyní si nemůžu nikam moc vyjít na jídlo. Nedá se nic dělat.
Jak daleko to máte do tréninkového centra?
Dvanáct minut jízdy autem a k hlavnímu stadionu pět minut. Všechno je kousek, blízko mám i dva supermarkety. Úplně v pohodě. (úsměv)
V Lovani na rok hostujete z Olomouce, v červenci vám přítelkyně Andrea přivedla na svět dceru Miu, holky jsou s vámi v Belgii od samého začátku?
Ne. Tři týdny jsem byl na hotelu, než jsme s jedním pracovníkem v Lovani, který zařizuje servis novým hráčům, našli vyhovující byt. Holky tedy přiletěly až teď v neděli po Bruggách. Přítelkyně bude jezdit s malou do Česka k doktorce na prohlídky a povinná očkování, ale jinak budou už se mnou, za což jsem hrozně rád. Budu to mít s adaptací snazší.
