Článek
Jak je vám po boku Neymara a Cavaniho?
Je to hezká společnost. Ale mnohem hezčí bylo vidět po zápase všechny kolem mě šťastné. Je to pro mě ale i závazek, abych se na této laťce udržel. Do Rennes jsem šel s tím, abych se prosadil ve francouzské lize. To ukáží teprve další zápasy.
Mohla premiéra dopadnout lépe?
Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem takovou čekal. (směje se) Nevím, jestli byla snová nebo ne. Já na tohle nehraju. Jsem hlavně rád, že jsme vyhráli, to je v tuto chvíli nejdůležitější. Rennes tři body moc potřebovalo.
Psal vám Petr Čech, který zahraniční kariéru v Rennes rozjížděl?
Po zápase mi psal, gratuloval mi. Jsem rád, že se mnou sdílí dojmy z premiéry, že mi pomáhá. V kontaktu jsme poslední týdny často. Musím ho teď požádat o další potřebná francouzská slovíčka.
Věděl jste dopředu, že budete chytat?
Den po návratu z reprezentačního srazu mi trenér naznačil, že bych mohl v neděli dostat šanci. V pátek si nás, brankáře, pozval a oznámil, že v Marseille budu chytat já. A že podle toho se uvidí, jak to bude dál. Věřím, že jsem ho přesvědčil, že můžu příště chytat znovu.
Evidentně ano, lapil jste dvě šance. Byl jste i uvnitř klidný, jak jste působil navenek?
Cítil jsem se dobře. Sebral jsem si pár centrů, standardku Payeta, byl jsem v klidu. Nejsem trémista. Navíc scénář zápasu byl dokonalý. Vedli jsme, přečkali šance, závary, po třetím gólu bylo hotovo.
V Rennes jste teprve pár dnů. Jak fungovala spolupráce s obranou?
To je pro mě momentálně nejsložitější věc. Jsem tu pět dnů i s cestou. Jsem zvyklý s obránci hodně komunikovat, dávat jim pokyny. Teď je to složitější. Snažil jsem se křičet francouzská slovíčka, když ale šlo do tuhého, řval jsem na kluky anglicky. Věřím, že to bude lepší a lepší, že si budu dokonce pamatovat i jejich jména. (směje se)
Ještě je neznáte?
Po pravdě, všechny úplně ne. Obrannou čtyřku, která je pro mě zásadní, ale ano. V Marseille jsme to zvládli skvěle, přestože na stoperu hráli mladí kluci. První přišel v týdnu z akademie, druhému je dvacet let.
Považujete Marseille za posvátné místo? S Libercem jsme tam na podzim 2015 vychytal senzační výhru 1:0 ve skupině Evropské ligy, v neděli jste tu zažil další triumf.
Dá se říct, že stadión mi sedí, vyhrávám tu. Myslím, že před dvěma lety měl Olympique silnější mužstvo, než má nyní. Ale oba výsledky jsou úžasné. Všechno na mě dýchlo, když jsme přijeli na stadión. Zase jsem si připomněl místo v kabině, kde jsem seděl před dvěma lety. I velké vápno, kde to dobře znám. Celkově jsem si to moc užíval. Po zápase jsem sdílel pocity s kluky, kteří to se mnou v Marseille tehdy prožili. Byl jsem šťastný jako blecha.
Připomněl vám někdo z klubu duel s Libercem?
Dva dny před utkáním vyšel ve francouzských novinách článek o tehdejším zápase. Ale co v něm přesně bylo, nevím. Každopádně po něm bylo ohlasů v naší kabině spousty.
Francouzská liga má jasné favority: Paris St. Germain a Monako. Těšíte se na střety s těmito giganty?
Narazíme na ně až v prosinci, do té doba se může stát spousta věcí. Aby mi duel v Marseille vyšel jsem si přál i proto, abych chytal i příště doma s Nice. Přijdou totiž rodiče i přítelkyně s roční dcerkou.
