Článek
Má nynější stav nějaký racionální důvod?
Pošlu vám číslo na trenéra. Já opravdu nevím, co si o tom mám myslet. Byl jsem úplně mimo mužstvo, nejezdil na zápasy. A když už mě trenér jednou vzal, stejně jsem skončil na tribuně. To byla poslední kapka. Zaklepal jsem na jeho kancelář.
Co vám řekl?
Abych byl v klidu, že můj čas přijde. Že jsem ale neodehrál dostatečný počet přípravných utkání, nemá mě vyzkoušeného. To mě překvapilo a zamrzelo, vzhledem k mému věku, zkušenostem, i tomu, co jsem v Ostende odvedl minulý rok. Ano, měl jsem v přípravě problémy s kolenem, jenže posledních čtrnáct dnů před začátkem ligy jsem naplno trénoval.
Jak jste jeho slova přijal?
Bral jsem to jako hodně zvláštní vysvětlení. Chápu, že kvůli zranění mě asi nechtěl dávat na hřiště hned od začátku – ale je možné být úplně mimo tým, když jste uplynulou sezónu stoperem číslo jedna? Teď jsem pětka. Myslím, že bych si zasloužil mnohem víc respektu.
Před pátečním duelem s Kortrijkem jste však odehrál dva celé zápasy.
Zranili se dva stopeři, kouč neměl jinou možnost. Myslím, že jsem zápasy zvládl, i ohlasy byly příznivé. Jenže v pátek jsem v sestavě zase nebyl. Přitom trenér tvrdí, že vítězná jedenáctka se nemění. Já z ní jako jediný vypadl.
Plánujete v zimě odchod, pokud se vaše situace rapidně nezmění?
Pokud by to mělo takhle pokračovat, tak určitě. Upřímně, já bych neřešil vůbec, pokud bych byl od začátku sezóny na lavičce a čekal na šanci. Kdybych cítil respekt, neměl bych důvod to řešit. Ale když však přes týden trénujete a o víkendu jste doma... Pro rodinu je to dobré, pro kariéru nikoliv.
Nemáte chuť s fotbalem skončit?
V srpnu jsem si říkal, že tohle už nemám zapotřebí. Pak ale odehrajete dva zápasy, vidíte, že dokážete nakopat zadek osmnáctiletým klukům, kteří si proti vám neťuknou. To vás nabije. Řeknete si – sakra, proč bych neměl pokračovat? Uvidíme, jak se to všechno vyvine.
