Článek
V neděli hraje AZ s týmem Willem II. Je možné, že už nastoupíte?
S trenérem jsme se o tom bavili a myslím, že do tohoto kola ještě nenaskočím, abych se s týmem stihl víc sžít a nebylo toho na mě moc. Bylo to všechno hodně hektické, přestup se udělal během dvou tří dnů. Takže v neděli to bude pravděpodobně ještě bez zápasu.
Jak dlouho jste přestup vůbec zvažoval? Je vám teprve dvacet, není na odchod příliš brzy?
Hned jsem věděl, že tohle je ta cesta, po které se chci vydat, takže jsme moc nespekuloval. V mé kariéře je to strašně velký posun dopředu. Už první den jsem poznal, že je to úplně jiný fotbalový svět než v Česku. Ať už jde o přístup trenérů a celého realizačního týmu, technologii či zázemí. Jsem rád, že jsem se pro tento krok rozhodl. Myslím, že to bylo dobré rozhodnutí.
Co vás nejvíce překvapilo?
Přístup lidí. Všichni okolo mi chtějí strašně moc pomoci. A pak celkově tréninkové centrum. Mají šest travnatých hřišť, tři umělé trávy, to je něco neskutečnýho. Tým má místnost, kde se snídá, obědvá, jsou tam šipky, kulečník... Prostě taková odpočinková místnost pro hráče prvního týmu. A samozřejmostí jsou na tréninku GPSky, každý váš krok je monitorovaný.
Jaká vás čeká v AZ konkurence? Na podzim jste v Jablonci plnil spíše roli žolíka. Nebojíte se, že vás něco podobného může potkat i v Alkmaaru?
V Alkmaaru se hraje ofenzivní fotbal v rozestavení 4-3-3, což je myslím perfektní. Útočníků je pět a s trenérem jsem se bavil o tom, že můžu nastoupit vepředu na všech třech postech. A jestliže mě Alkmaar dva roky sledoval, tak ví, co ode mě očekávat. Doufám, že šanci budu mít.
Bude vám ofenzivně laděná nizozemská liga sedět?
Doufám, že ano.
💥 Mihálik is de naam. Aangenaam.#OM27 #training #wilaz pic.twitter.com/fVOGrKt0Cr
— AZ (@AZAlkmaar) 26. ledna 2018
Alkmaar hraje celkem pravidelně evropské poháry, v Eredivisie je průběžně třetí. Evropská liga je pro vás také asi velké lákadlo, že?
Je to velmi ambiciózní klub. Jakmile je AZ na pátém místě v tabulce, tak jsou nespokojení. Motivace hrát evropské poháry je jak pro mě, tak pro klub samozřejmě vysoká. Doufám, že se to splní a poháry budeme hrát.
Co na váš přestup říkal táta Štefan „Pišta" Mihálik, také bývalý prvoligový fotbalista?
Podpořil mě. Říkal, že je to krok nahoru, odkud se zase přestupuje na vyšší pozice daleko jinak než z Jablonce. Schválil mi to. Jsem rád, že to takhle vyšlo.
Definitivně jste tak jeho kariéru trumfnul?
(Směje se) Myslím si, že v jeho očích jsem ho už starty a góly trochu předhonil...
Mimochodem pamatujete si jako odchovanec Jablonce, když narazil před sedmi lety na Alkmaar v předkole Evropské ligy?
(usměje se) Na domácím zápase jsem podával míče...
Vzpomenuli jste na to?
Bavili jsme se o tom. Vzpomínali na Jablonec jako na město, kde je ošklivý počasí (směje se). A kde je stadión položený vysoko nad mořem... Říkal jsem jim, že v Jablonci je normální, že v listopadu začne sněžit a sníh je ještě v dubnu a v květnu. Tady je deset stupňů a jen občas zaprší nebo je zataženo. Takže jsem jim říkal, že pro mě je to jako jaro až léto.
