Článek
Úvod sezony nebyl podle vašich představ. Máte nyní lepší náladu?
Rozhodně. Zase mi tam padají góly, mám velkou radost. Proti Waregemu se mi povedl hlavně první, kdy jsem zasekl obránci a vystřelil k bližší tyči. Ten druhý byla dorážka hlavou. Je pravda, že ze začátku sezony mě trenér na hřiště moc nedával. Proto jsem byl rád, že mě pan Šilhavý vzal na reprezentaci a dal mi šanci proti Slovensku. Když jsem se vrátil do Brugg, strašně moc jsem si přál, abych gólově navázal na nároďák. Povedlo se. Tím jsem se nastartoval.
Pomůžou vám góly v Bruggách k lepší pozici?
Myslím, že by k většímu vytížení pomoct mohly. Každopádně trenér ví, že se na mě může spolehnout, že branky dávat umím.
Michael Krmenčík (vlevo) se raduje z gólu proti Slovensku.
Máte jeho důvěru?
V posledních dvou zápasech jsem to tak vnímal. Po předchozím, ve kterém jsem dal svůj první gól za Bruggy, jsem kouči poděkoval, že mě na hřiště pustil. Odpověděl mi, že góly přišly hlavně díky mé tvrdé práci a odříkání. Musíš makat, pak se ti všechno vrátí, říkal mi. Nakonec mi góly pomohly v neděli do základní sestavy.
Daniel Smejkal, manažer agentury IFM-M, s útočníkem Michaelem Krmenčíkem (vlevo) a prezidentem Brugg Bartem Verhaeghem (uprostřed) po podpisu smlouvy.
Přepadaly vás zkraje sezony myšlenky na hostování, když jste na trávníku nedostával tolik prostoru?a
Řešil jsem situaci se svým manažerem Danem Smejkalem. Poměrně často. Odchod nepřipadal v úvahu, jsem druhá nejdražší posila Brugg. Myšlenky na hostování jsem ale neměl, bojoval jsem dál o místo. Ten premiérový gól beru jako odměnu. Potěšilo mě také, že mi k němu gratulovali i spoluhráči.
Co vám říkali?
Že jsou za mě šťastní, že teď budu dávat gólů víc. Měli pravdu, teď jsem dal dva. Vidí mě na tréninku, jak makám a dávám góly. Jen jsem se nemohl trefit v soutěžním zápase. To už naštěstí neplatí.
Útočník Brugg Michael Krmenčík s pohárem pro mistra Belgie.
Je v Belgii také ve zvyku platit za první trefu příspěvek do týmové kasy?
V Plzni bych se prohnul, v Bruggách zřejmě žádné zápisné za první gól není. Tedy aspoň zatím mi nikdo nic neříkal.(směje se)
Po utkání jste dokonce řídil děkovačku s fanoušky. Jak vám šla?
Řídil jsem ji poprvé. Dali mi do ruky megafon a řekli, ať předříkávám vítězný slogan. Kluci ho po mě opakovali. Znal jsem ho, ale radši jsem se kapitána zeptal, jak jdou sloky přesně za sebou. Pak jsem začal řvát do megafonu. Zvládnul jsem premiéru dobře.
Slogan je ve vlámštině?
Slova jsou v angličtině, takže jsem neměl problém. Mám učitelku, ke které pravidelně chodím na výuku. V angličtině jsem udělal silný pokrok, mám radost. Jediné, co mě mrzí, je, že jsem teď v Belgii bez rodiny.
Útočník Brugg Michael Krmenčík s manželkou Denisou a dcerkami Claudií s Melanií.
Manželka s dětmi za vámi už přijet nemůžou?
Pandemie koronaviru ovládá celý svět. Co se týká fotbalu i věcí finančních, člověk musí počítat se vším. Manželka s dcerami měly přiletět před týdnem, ale nestihli to. Praha je pro Belgii červenou zónou, kvůli rostoucímu počtu nakažených.
Jak sám zvládáte?
Samozřejmě, situace mě štve. Ale doufám, že mě trenér Šilhavý povolá na další reprezentační sraz a já v Praze rodinu uvidím.
