Článek
Jaké je hrát fotbal na vesnici?
Celý tým bydlí ve nedalekém Tarnově, což je zhruba dvacet minut autem. Je pravda, že když vjíždíte do vsi, je vidět vlastně jen stadion. Když ho minete, pak už je před vámi druhá značka, že vesnice končí. (směje se) Klub je malý, ale finančně silný. Máme k dispozici špičkové zázemí. Hned vedle stadionu jsou dvě tréninková hřiště a umělka. Termalica má ambice usadit se napevno v Ekstraklase.
Což se nedaří, hrajete o záchranu.
Bohužel. Celkově je však pro mě angažmá v Termalici příjemná změna a velká výzva. Chci se tady prosadit, ukázat se. Abych v Polsku zůstal třeba delší čas.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Začal jste výtečně, v premiéře jste vstřelil vítězný gól. Jaký ohlas způsobil?
Spousta kamarádů, bývalých spoluhráčů i trenérů mi gratulovala. Moc si toho vážím. Nemohl jsem si přát lepší debut. Sešlo se všechno moc hezky, byl jsem v euforii. Po utkání jsme zašli se spoluhráči na večeři, byla příjemná atmosféra. Pochopitelně, kluci mě za první gól hned zkasírovali.
Funguje v Termalici přijímací rituál nebo zápisné?
Na večeři jsem musel, jako nový hráč, zazpívat. Zvolil jsem klasiku, Vysoký jalovec. Nic jiného mě v tu chvíli nenapadlo. Bylo to bez problémů. Oni písničku naštěstí neznají, byl jsem tedy krytý. (směje se)
Termalici šéfuje žena, což je ve fotbalové branži neobvyklé...
Nikdo jí neřekne jinak než paní prezidentko. Má v Nieciecze firmu, její rodina odtud pochází. Proto se tady rozhodla vybudovat stadion, vytáhla klub z nižších soutěží až do první polské ligy. Buduje sen fotbalu na malém místě. Pro komunitu v Nieciecze je bohyně.
U jednání o vašem příchodu paní Witkowská byla?
Mluvila se mnou osobně, chtěla mě poznat. Sešli jsme se, myslím, že jsem na ni udělal dobrý dojem. Řekl jsem ji věci narovinu, že přicházím zraněný. Odpověděla, abych prošel prohlídkou, a že by měla zájem, aby se přestup zrealizoval co nejdřív. Působila na mě, že je přísná. Prostě šéfka, kolem které se musí chodit po špičkách.
S trenérem Látalem se setkáváte v jednom týmu poprvé. Sedí vám jeho styl?
Sice jsme se v jednom klubu dřív nepotkali, ale hráli jsme proti sobě několikrát v české lize. Je přísný, což mi nevadí. Naopak nad sebou bič potřebuju, mám někdy své manýry. Znám se především s asistentem Radimem Kučerou. Je zárukou korektního člověka, mám s ním jen ty nejlepší zkušenosti.
Fotbalové kluby napříč civilizovanou Evropou podporují Ukrajince, které vyhnala z domovů ruská armáda, která pustoší jejich zemi. Co Termalica?
Máme v týmu Ukrajince, který má rodiče v Charkově... Co se děje, je strašná tragédie. Poláci se celkově staví velice kladně k pomoci Ukrajině. Podporuje ji mocně i náš klub. Majitelka organizuje finanční sbírku, stadion svítí modro-žlutě, barvami ukrajinské vlajky. Snažíme se, jak to jde.
