Pořád jsem jako ve snu. Jurásek exkluzivně o prvních dojmech v Benfice, letu s mistry světa i obří klauzuli

Vydechl jste si už alespoň na chvíli od soboty, kdy jste opustil Slavii na soustředění v Rakousku?

Moc ne. A když mám čas, snažím se dohnat spánkové manko. Teprve začínám najíždět zpátky do tréninkového režimu, věřím, že vše bude jen lepší a příjemnější.

V Benfice už máte za sebou první tréninky?

Ano. Ve středu ráno jsem měl individuální trénink s kondičním trenérem a odpoledne jsem se připojil k hráčům, kteří nehráli zápas se Southamptonem. Měli jsme normální jednotku v osmi lidech. Musím říct, že byla celkem výživná, zvlášť když jsem takřka týden netrénoval. Připravoval jsem se jen individuálně, chodil jsem do posilovny, něco jsem poztrácel. Dostávám se do toho, ještě to není ono, ale bude to dobré.

Co jste vypozoroval z přípravného zápasu proti Southamptomu, který jste vyhráli 2:0?

Sledoval jsem ho z tribuny. Tým vypadal skvěle, měl jsem z toho dobrý pocit. Přišlo mi to rychlejší, techničtější, ve všech směrech o něco lepší. Ale nevyděsil jsem se, naopak se těším, až budu na hřišti a budu toho součástí.

Shrňte, prosím, dojmy z vašeho přestupu.

Zatím mi vše pořád připadá jako sen. Stále vstřebávám, že jsem součástí takového klubu. Když jsem přijížděl na stadion Benfiky a viděl ho, říkal jsem si: to je vážné, už to není sranda. To samé mě napadlo, když mi pak bylo řečeno, že na soustředění poletím v letadle s Di Maríou, Otamendim a Ruiem Costou. (úsměv)

Jaký byl let se dvěma mistry světa a prezidentem Benfiky Ruiem Costou, který také býval skvělým fotbalistou?

Zajímavý, je úžasné být mezi takovými osobnostmi. Kluci mluvili hlavně portugalsky, takže jsem spíš poslouchal. Sem tam přepnuli do angličtiny a zapojili mě, ale neměl jsem z toho tolik, jako kdybych uměl portugalsky. Motivovalo mě to, abych se začal jazyk ještě víc učit.

Takže portugalštinu už drtíte?

Snažím se učit slovíčka. Když trenér mluví na tréninku portugalsky, doptávám se kluků, jestli říká to, co si myslím. Začínám se základy, jde o těžký jazyk. Mám vedle sebe slovník, koukám do něj a říkám si, že se to nemůžu naučit. Ale řekl bych, že v kolektivu mi to půjde lépe, budu se snadněji učit. Věřím, že se portugalsky naučím.

Když vás Di María s Otamendim zapojili do konverzace, co jste probírali?

Můj přestup. Zajímalo je, jak to probíhalo. A jinak jsme se bavili o běžných věcech. Nic velkého. (úsměv)

Jaký dojem na vás dělá šéf klubu Rui Costa, který s vámi mimo jiné podepisoval smlouvy?

Je to skvělý chlap. Myslím, že je v pohodě, v klidu se spolu bavíme. Hodně mi se vším pomáhá. Cítím, že mě nebere jako svého podřízeného, ale spíš jako kamaráda.

Do Lisabonu s vámi cestoval váš manažer Martin Krob a také rodiče. Prožívali to?

Jo, silně. Máma brečela, když po podpisu smlouvy mluvila s Ruiem Costou. Pro tátu je Rui Costa hrdinou z jeho doby, prožíval to, ale u něj na slzy nedošlo.

Jak proběhlo přivítání v novém týmu?

Přiletěli jsme v úterý večer, kluci už měli volný program, takže jsem jich potkal na hotelu jen pár. Ale každý mě hned vzal, nikdo na mě nekoukal přes prsty. Všichni mi říkali, že mě rádi vidí, a gratulovali mi k přestupu. Hned se mě ujal Alex Bah, ráno mě vyzvedl a šli jsme spolu na snídani. Obešel jsem všechny kluky a pozdravil se s nimi. Všichni jsou fajn.

Alexander Bah je takovým vaším průvodcem, že?

Hráli jsme spolu, známe se. On a Petar Musa mi pomáhají nejvíc. Petar mluví skvěle česky, je fajn, že můžu přepnout i do češtiny, jinak se bavím jen anglicky. I s ostatními normálně komunikuji. Všichni jsou na mě milí a příjemní, snaží se mi pomoct. Trenér Roger Schmidt je sympaťák, z něj i celého realizačního týmu mám skvělé pocity.

Příběh Baha, který ze Slavie odešel do Benfiky před rokem a rychle se prosadil, vás hodně inspiroval?

Určitě. Alex sem zapadl, předváděl skvělé výkony. Potvrzoval to, co o něm všichni věděli. Že je skvělý fotbalista a že na tuhle úroveň má. Jsem klidnější, když vidím, jak se s tím přesunem vypořádal. Říkám si, že to můžu zvládnout i já.

Cítil jste, že vás Benfica hodně chtěla? A vnímáte, že po odchodu Alejandra Grimalda je velká šance dostat se do sestavy?

Zájem jsem cítil. Už jenom ta částka, za kterou mě Benfica koupila, o něčem vypovídá. To mi dodává klid, vím, že budu mít důvěru. Samozřejmě vím, že levý bek odešel, ale mám tu i tak konkurenta Mihaila Rističe. Nebude lehké dostat se do sestavy, ale na boj o místo se těším.

Zmínil jste přestupní částku, ta činila 14 milionů eur. Ve smlouvě máte i výstupní klauzuli ve výši 80 milionů eur, což je v přepočtu 1,9 miliardy korun. Co říkáte těmto cifrám?

Už když jsem přestupoval do Slavie, byla to pro mě nesmyslná částka. Teď to zase o trochu vyrostlo. (úsměv) Pro mě jsou to neskutečné částky, ovšem i ta výstupní klauzule vypovídá o tom, že Benfica ve mně důvěru má a že tu se mnou budou chtít pracovat. Z tohoto pohledu to beru pozitivně.

Byla pro vás Benfika jedničkou z klubů, které se o vás zajímaly? Poptávaly se na vás třeba Wolfsburg, Lipsko, Nice, Marseille, některé kluby z Premier League.

Nebojím se říct, že z týmů, které o mě měly zájem, by ani jeden nebyl krokem vedle v mé kariéře. Vyhrála Benfica, top tým, mistr Portugalska. Fandil jsem jí v Lize mistrů a sledoval její cestu, o to je pro mě přestup sem příjemnější.

Hodně se váš přestup propíral. Byl jste nervózní, jestli dopadne?

Kdybyste se zeptal kohokoliv ze Slavie, tak vám řekne, že jo. A já to musím potvrdit. Poslední týden na soustředění jsem vše intenzivně vnímal. Nejsem typ člověka, který by se nesmál, ale dolehlo to na mě. Kluci se mě ptali, co se mnou je. Byl jsem z toho ve stresu.

Ve Slavii jste se s každým osobně loučil, bylo to hodně emotivní. Jak jste to zvládl?

Vůbec to nebylo jednoduché. Je jasné, že jsem se chtěl se všemi rozloučit, protože kluci pro mě byli druhou rodinou. Bylo to pro mě silné, takový se ani neznám.

Došlo na slzy?

Nebudu lhát, slzy ukáply. Při posledním rozhovoru to na mě padlo.

Slávistický trenér Jindřich Trpišovský říkal, že za dva roky půjdete do Anglie nebo Itálie. Co jste mu na to řekl?

Jen jsem se pousmál. Je těžké na taková slova najít vhodnou odpověď. Pokud má pravdu, zlobit se nebudu, ale momentálně mám před sebou jiné cíle. Jsem v Benfice, vůbec nemyslím na to, co bude za dva roky.

Teď chcete asi portugalský titul a úspěch v Lize mistrů, že?

Začneme Superpohárem s Portem, takže to hned bude velká zkouška. Určitě je mým cílem vyhrát ligu, se Slavií se mi to dvakrát nepovedlo. Zkusím to v jiné zemi. A vůbec bych se nezlobil, kdybychom navázali na cestu v Lize mistrů. Naopak bych byl moc rád.