Článek
Legia je ve skvělé formě, jak těžké bylo pohárové semifinále?
V roce 2022 hraje Legia velmi dobře, v tabulce aktuální formy je spolu s námi na prvním místě. Soupeři pomohl návrat kouče. Myslím ale, že jsme vyhráli zaslouženě. Zápas jsme měli pod kontrolou, oni měli vlastně jen jednu šanci, my šest, sedm. Jen naše neefektivita nechávala zápas otevřený. Ale nakonec jsme to zvládli.
Důležité bylo, že jste ubránili Tomáše Pekharta v útoku Legie. Dal vám zabrat?
Chystali jsme se na něj, je ve výborné formě. Zamezili jsme tomu, aby dostával přihrávky do vápna a Tomáš tak neměl prakticky nic. Zamkli jsme ho. Hráli jsme důrazně a tvrdě, přesně jako on.
Čekám, že jste ho měl na starosti přímo vy...
Svedli jsme spolu nejvíce soubojů. Hodně jsme se bavili i nedávno na reprezentaci, rozebírali jsme i zranění, které Tomáš měl po souboji se mnou. Nešlo o zákeřnost, hraju tvrdě, ale fér. Vztahy máme s Tomášem určitě dál dobré.
Rakow se pyšní skvěle fungující defenzivou, takřka nedostáváte góly. Podle statistik ale nehrajete nějaký beton, jak to, že se vám tak daří?
Je pravda, že z devíti utkání jsme dostali jen dva góly. Je to fantazie, mám z toho radost. Na tým jsem pyšný. Určitě to není tak, že bychom někde zaparkovali autobus, spíš hrajeme vysoký presink.
Stihli jste pohárové finále oslavit?
Zařvali jsme si v šatně, užili jsme si to, ale na oslavy není čas. Musíme hlavně regenerovat, čekají nás těžké zápasy. Jsem profesionálové, euforie byla obrovská, ale slavit se bude po sezoně.
Výsledky týmu jsou báječné, často ale vyčníváte právě vy. Psalo se o zápasy, kdy jste vyhrál všechny souboje. To je docela rarita, že?
Zrovna v semifinále poháru jsem jeden souboj prohrál, měl jsem bilanci čtrnácti vyhraných soubojů z patnácti. I tak je extrémní porce. Daří se nám ale jako celku, máme zmáknutou taktiku, jsem šťastný, jak to jde.
Jde to a vy můžete snít o nejen o obhajobě pohárové trofeje, ale i o titulu. Jak je to s klubovými plány?
Do sezony jsme šli s tím, že se chceme dostat do pohárové Evropy. Teď jsme v první trojce, vzhledem k obsazení pohárového finále postoupí do Evropy i čtvrtý tým z ligy, takže jsme blízko. Vypadá to, že se nám cíl povede splnit. Ale na double samozřejmě myslíme a máme na něj. Hlavně se ale vždycky soustředíme na ten nejbližší zápas, pěkně krůček na krůčku.
Pohár už jste v minulé sezoně vyhráli. Stavíte nyní trochu výš titul?
Kdybychom ho získali, bylo by to neuvěřitelné. Ale chceme vyhrát i pohár. Ten jsme vyhráli v covidových časech, kdy se hrálo na malém stadionku. Teď bude v hledišti šedesát tisíc fanoušků. Je ale pravda, že titul Rakowu zatím chybí, chceme ho.
Možná vás ani nenapadlo, když jste v roce 2016 do klubu přišel, kam se za pár let posunete...
Cíl byl během tří let postoupit z třetí ligy do nejvyšší soutěže. A teď jsme po pár letech elitní značkou Ekstraklasy. Je to neskutečné, na tohle se bude vzpomínat, všichni si tuhle éru budou pamatovat. Užívají si to i fanoušci. Ti s námi jezdili i v dobách, kdy jsme byli ve třetí lize. Teď hrajeme proti největším klubům a vyhráváme. Je to jako pohádka.
Smutný jste po fotbalové stránce musel v poslední době vlastně být jen v reprezentaci, které unikl start na MS v Kataru.
Byl jsem rád, že jsem se do národního týmu po zranění vrátil. I když je program nabitý, pokud zavolá reprezentace, síly najdete vždycky. Hrát za národní tým, to byl vždycky jeden z mých snů a cílů. Je pravda, že když jsme prohráli se Švédy, tak byl smutek obrovskej. Další zápas ve Walesu jsme ale dokázali odehrát se ctí.
V tu chvíli už se řešila pozice trenéra Šilhavého. Souhlasíte s oporami, které kouči vyjádřily podporu a chtějí, aby u národního týmu zůstal?
Trenér dostal podporu od lídrů týmu a myslím, že si ji zaslouží. Já Šilhavého obrovsky uznávám, a nejen kvůli tomu, že mi právě on dal šanci. Vnímám, jaký je to člověk. Samozřejmě, že po neúspěchu reprezentace to padá na hlavu trenéra, ale já stojím za ním. Rozhodnutí, zda bude pokračovat, ale nezáleží na mě a sám jsem zvědavý, jak to rozhodnou.