Patnáct gólů, postup, pak svatba a teď na Feyenoord a spol. Propuklo šílenství, líčí český záložník

Těžká otázka. (úsměv) Ale obojí jsem si užil maximálně.

Z osobního hlediska určitě ne. Patnáct gólů a jedenáct asistencí je fakt hodně, o tom jsem nesnil. Ale s postupovými ambicemi jsem do Bredy šel. Doufal jsem, že se postup povede. Ale v průběhu sezony jsem trochu přestával věřit.

Play off byla nová soutěž, de facto jsme neměli co ztratit. Pro nás bylo klíčové, že jsme první zápas vždy hráli doma a vytvořili si náskok. Důležití pro nás byli i fanoušci, hnali nás neskutečně dopředu.

Upřímně přiznám, že jsem si po prvním utkání nemyslel, že by to mohli otočit. Měli jsme náskok čtyř gólů, možná už se trochu myslelo na oslavy, a pak jsme tam po první půli prohrávali 0:3. V kabině jsme si říkali, jak je to možné. Měli jsme hlavy dole. A hned jsme dostali na 0:4 a skóre bylo vyrovnané. Pak jsme dali šťastný gól, který rozhodl o postupu. Byl to šílený zápas.

Propuklo šílenství, celé město bylo na nohou. Hned po zápase jsme jeli na stadion, kde na nás čekalo třicet tisíc lidí. S nimi jsme zpívali, slavili, vyhrával nám jeden z nejznámějších dýdžejů na světě. Byla to velká party, festival, který trval až do rána. Cítili jsme se jako bohové. Moc jsem si vše užil. V pondělí byly oslavy ve městě, sešli jsme se na hlavním náměstí a pak jsme byli na radnici. Až zpětně mi dochází, jaký úspěch jsme udělali.

Jo. Měl bych zůstat. Muselo by přijít fakt něco velkého, ale myslím, že vedení by si za mě řeklo dost peněz. Nemám důvod odcházet, pozici jsem si v týmu vytvořil dobrou. Budu maximálně spokojený, když zůstanu a budu hrát jako dosud. Jinak vedení pracuje na posílení, řeší, kdo zůstane a kdo ne. Ale nevidím do toho, zvlášť když jsem na dovolené. Užívám si rodiny.

Bude to neskutečné. Pro mě byl už zážitek, když jsme hráli proti Jong Ajaxu nebo PSV ve druhé lize, tedy jejich mladým týmům. Viděl jsem kvalitu, jakou mají hráči, kteří se nedostali do prvního mužstva. A když si teď představím, že hrajeme na Feyenoordu, kam přijde přes padesát tisíc fanoušků, přijde mi to neuvěřitelné. Moc se těším.

Určitě. Jsme kamarádi, hráli jsme spolu v mládežnických reprezentacích. To bude taky fajn.

Spíš jsem měl myšlenky na březnový sraz, kdy pan Hašek (nový trenér reprezentace – pozn. aut.) skládal nový kádr. V lednu mi volal a říkal mi, že mě sleduje a že se uvidí. Do nominace jsem se v březnu nedostal, ale i tak pro mě byla čest, že mi zavolal. Vím, že mě sleduje. Když mě nevybral v březnu, už jsem si naděje na Euro nedělal. Bral jsem situaci realisticky.

Jo. Je to obrovská motivace pro další měsíce. Když teď navíc budeme hrát první ligu, budu víc sledovaný.

Do fotbalu jsem blázen. Když mám čas, koukám na něj. Budu se snažit sledovat každé utkání na Euru, nejen české zápasy.

Je to neskutečné. Pamatuji si, jako by to bylo včera, když jsme spolu byli v jedné kabině a hráli různé soutěže v Pardubicích. Občas si spolu napíšeme. S Tomášem Vlčkem víc, ten měl dorazit i na mou svatbu, ale byl na reprezentaci, takže přišla jen jeho manželka. Ale jinak si píšeme a přejeme si.