Článek
Dunajská Streda hrála poháry už v minulé sezoně, to jste ale všechno sledoval jen jako náhradník z lavičky. Teď budete jedničkou. Jaké máte v Evropě cíle?
Jsem rád, že jsem si to zkusil alespoň z lavičky a nasával jsem atmosféru. Tak trochu vím, jak první zápas doma může vypadat. Ještě před rokem jsem nečekal, že bych teď mohl v pohárech chytat. Je to pro mě velká výzva a chci pomoci týmu postoupit co nejdále.
Máte i zkušenosti z Příbrami, kde jste s juniorkou hráli Youth League proti CSKA Moskva a Benfice Lisabon. Může vám i tohle nyní pomoci?
Teď to bude něco jiného. Tam to byl ještě dorostenecký fotbal. Ale jsem rád, že jsem si to zkusil. Už tehdy na nás přišlo přes sedm tisíc fanoušků, tak mi to třeba nějak pomůže, až teď bude plný dům.
Brankář Dunajské Stredy Martin Jedlička v utkání reprezentanční dvacítky.
Fanoušky i vedení klubu jste řádně namlsali druhým místem. Bude tahle sezona o to těžší?
Musíme koukat do budoucna. Dosáhli jsme na nejlepší umístění v historii, teď na to musíme navázat. A také já musím své výkony potvrdit. Hrát poháry byl náš cíl, ale nesmíme se s tím uspokojit. Musíme makat, postoupit a ještě se zlepšit. Chceme udělat mistrovský titul. Bude to těžké, protože Slovan má velmi dobrý tým, ale fotbal někdy nemá logiku a každý ročník nekončí dle papírových předpokladů. Budeme doufat, že se to povede.
Angažmá na Slovensku si ale musíte náramně užívat. Odcházel jste tam z Mladé Boleslavi s jediným startem v české lize a v pozici, kdy s vámi klubu nepočítal...
Nedávno jsme na to vzpomínal. V Mladé Boleslavi mě nechtěli a já jsem měl varianty jít do třetí ligy, nebo být dvojkou ve slovenské lize. Tehdy jsem si nemyslel, že bych se tak brzy mohl vypracovat do současné pozice. Asi je to odměna za to, že jsem ten minulý rok na střídačce makal a čekal na šanci. Teď je nejdůležitější na sobě dál makat a navázat na to.
V klubu jste zažil italského trenéra, momentálně vede Dunajskou Stredu německý kouč Hyballa. Je to velký rozdíl?
Pro nás to byl ze začátku hrozný skok, bylo těžké si zvyknout na tu německou disciplínu a dřinu. Ale pak jsme si zvykli a hrozně nám to všem pomohlo. Všichni se zlepšili, makáme naplno, skoro každý den máme dvoufázové tréninky, ale pomáhá nám to.
V kabině jsou hráči deseti národností. Není problém s komunikací?
Je to v podstatě maďarský klub na Slovensku. Úřední jazyk je angličtina a domlouváme se všichni anglicky. Já, když jsem přišel, tak jsem anglicky absolutně neuměl. Musel jsem se to naučit. Dá se říct, že i když je to na Slovensku, tak je to pravé zahraniční angažmá.
Během léta odešel z vašeho klubu do Plzně Christián Herc. Udělal český vicemistr dobrý obchod?
Je to velmi pracovitý kluk, dobrý, technický. Když ho tam bude Plzeň častěji stavět, tak jí může hodně pomoc.
V Dunajské Stredě byl u vás na hostování z Wolverhamptonu podobně jako další hráči. Je výzvou, že klub spolupracuje s týmem z anglické Premier League?
Je to super. Wolverhampton si oblíbil naší klubovou akademii a filozofii, že chceme hrát s mladými. Takže raději své talenty dávají na hostování k nám do první ligy, než aby je v Anglii dávali do třetí nebo čtvrté ligy. Jejich skauti hodně často jezdí na naše zápasy i tréninky, natáčejí si to. Jsme za to rádi a je to pro nás i motivace dostat se výš.
Čeští brankáři jsou v Anglii docela populární, takže by vás lákalo skauty zaujmout a dostat se na Ostrovy?
Samozřejmě by určitě bylo krásné zahrát si v Anglii, ale já takové sny nemám. Já mám oblíbenou americkou MLS, kde bych si jednou hrozně rád zahrál. Kdyby přišly zároveň nabídky z Anglie a z Ameriky, tak jdu do Ameriky. Vím, že je to zvláštní, ale u mě je to tak.
Takže jste vaše agenty zaúkoloval, aby vám prošlápli cestu do MLS?
Byl bych rád. Sport Invest to s brankáři umí, vedle legendárního Petra Čecha pracují také Jirkou Pavlenkou, Tomášem Koubkem, Ondrou Kolářem nebo mladými Matějem Kovářem či Víťou Jarošem. Věřím, že mi třeba jednou pomohou právě do vysněné Ameriky.
Sparťanský špílmachr Bořek Dočkal je stále zraněný.
S českým reprezentantem Bořkem Dočkalem, který hrál ve Philadelphii, jste se o tom měl možnost bavit?
Ne ne, my se neznáme. Ale MLS sleduji, moc mě baví a chtěl bych si to tam zkusit. Kromě Bořka Dočkala je tam teď Zdeněk Ondrášek a také Ján Greguš, takže se tam československá cesta pomalu prošlapuje. To je super.
Mimochodem. Ne moc známou zajímavostí ohledně vaší osoby je, že jste sourozenci s útočníkem Jakubem Řezníčkem, že?
Je to tak. Moc lidí to neví, jen ti nejbližší. Máme společnou mámu. A můj taťka ho vychovával odmala. Jsme v podstatě vlastní bráchové. Máme spolu výborný vztah, jsme spolu v neustálém kontaktu a hodně mi radí. Když jsem nehrál, tak mi radil, abych byl trpělivý a makal. Teď mi zas radí, abych neusnul na vavřínech a dál makal. Hodně mi pomáhá. A já mu přeji, aby ještě dlouho hrál fotbal. On je o deset let starší. Jednou bychom si moc chtěli spolu nebo proti sobě zahrát. Doufám, že to ještě stihneme, když jsme to nestihli jako děti.
