Článek
Jak jste si od léta na život v Kazachstánu zvykl?
Hrál jsem v Rusku v Tomsku, s Karagandou je to hodně podobný, je to také spíše ruské město. Život je tady normální a Tomsk mi to opravdu hodně připomíná. Jsem tady spokojený. Má žena by možná raději nějaké angažmá spíš u moře, ale mně to vyhovuje. Ruská mentalita mi sedí. Nevidím tady žádný problém, co se života týče.
Jste v Karagandě i s rodinou?
Byla tu se mnou, ale před čtrnácti dny odletěla domů, protože za týden končíme. Žena i s malou tady se mnou byly dva měsíce, ale už začala být zima, tak jsem je poslal domů a čekají, až doletím i já.
Z Karagandy do Astany to máte zhruba dvě hodiny autem, jezdíte do metropole často?
Párkrát jsem se tam byl podívat. A většinou jedeme do Astany na letiště, když letíme na zápas, takže se tam dostanu poměrně často. A chystám se i ve čtvrtek na zápas Jablonce, uvidíme, jestli to vyjde. Astana je nové hezké město. Je specifická, že je nově postavená, všechno je tam udržované, nikde žádný nepořádek.
Astana stále rychle roste, poznal jste to i za tu chvíli, co jste v Kazachstánu?
To ani ne, ale když jsem tam nedávno byl s jedním spoluhráčem, který před dvěma lety v Astaně hrál, říkal: Ty jo, tohle je úplně nové, na týhle straně ulice nebylo vůbec nic, teď je tam blok budov. Rozvíjí se hrozně rychle a je stále větší a větší...
Odráží se její sebevědomí i do fotbalového klubu FC Astana?
Jasně. Není žádným tajemstvím, že Astana ještě s Kajratem jsou finančně úplně někde jinde než ostatní kluby. Mají plnou podporu akimů, což jsou hlavy místní samosprávy, něco jako hejtmané u nás. Rozhodují o tom, kolik se bude do fotbalu dávat peněz. Astana s Kajratem mají suverénně největší budgety. Nevím přesně, ale bude to v řádech desítek milionů eur. Menší nebo střední kluby tady mají rozpočty okolo dvě stě padesáti milionů korun, srovnatelné třeba s Plzní. Peníze ve fotbale v Kazachstánu jsou, ale oni mají rozpočet nesrovnatelně vyšší.
Takže ostatní nemohou konkurovat.
V tuhle chvíli možná ještě Tobol Kostanaj. Každý rok je skoro jasně dané, že nahoře bude hrát Astana. Almata a Tobol. Fakt jsou nejsilnější, mají nejlepší zahraniční hráče, těžko se s nimi dá bojovat.
Je hlavní tváří kazašské ligy Andrej Aršavin, který si za Kajrat zahrál i proti Olomouci?
Aršavin má za tuhle sezonu 11 branek a 14 asistencí, a to nehrává všechny zápasy od začátku... To jsou podle mě neskutečná čísla. Když jsme proti němu hráli, tak nám dal gól z penalty v 93. minutě. Přijde mi, jako by měl stále 24 let. Pohybově, i v obličeji vypadá furt jako mladý kluk. Hraje tady výborně. On je určitě hlavní tváří. Ještě tedy s dalším hráčem Kajratu Isaelem. Ten je fakt fotbalově nadstandardně výjimečný. Pro mě jsou oni dva největšími hvězdami zdejší ligy. Aršavin bude zápasem proti nám končit kariéru v Kajratu a možná i celkově. Kajrat má i jednu z pěti nejlepších akademií v Evropě.
Vy jste proti Astaně nastoupil před týdnem. Vyhráli jste 3:1, ale soupeř postavil v podstatě béčko.
Ano, to jsme se dozvěděli asi dva dny před zápasem. Hráli totiž tři zápasy za sedm dnů. Měli i hodně zraněných a plus se chtěli připravit na víkendový zápas s Kajratem, což pro ně bylo důležitější, tak proti nám postavili béčko. Navíc se hrálo už na sněhu, tak nechtěli riskovat další zranění. Svým způsobem nám to určitě pomohlo, pro nás to byly tři důležité body. Ale upřímně, i kdyby přijeli s áčkem, nevím, zda by nás porazili. Hrálo se na sněhu, nadstandardní kvality se stejně mazaly, byl to jenom boj.
Proč byl pro Astanu důležitý zápas s Kajratem, když už má titul v kapse?
To má, ale jde o největší dva kluby, šlo o prestiž.
Nešetřili se třeba taky na Jablonec?
To ne, hrálo se v neděli, ve středu s námi a pak hned v sobotu, takže měli na odpočinek jen dva dny. Na Jablonec mají šest dnů, takže si v pohodě stihnou odpočinout.
Dokážete říci, jak vůbec v Kazachstánu Jablonec vnímají?
Přesně nevím, ale v Jablonci hráli a mají k němu respekt. Podle mě i celkově k české lize. Tady v Karagandě dodnes vzpomínají na Liberec, někteří si to i pamatují. Jablonec má podle mě taky respekt. Navíc teď hraje ve formě a daří se jim, může to být zajímavé utkání. Myslím, že celkově vnímají českou ligu jako silnou. I proto, že Olomouc vyřadila Kajrat, což pro ně byl trochu šok.
Jde říci, že si dávají na Jablonec větší pozor i kvůli Olomouci?
Jasně, Sigma odehrála oba dva zápasy výborně, udělala českému fotbalu reklamu. Kajrat nečekal, že s Olomoucí vypadne.
Připouští si vůbec v Astaně, že by třeba nepostoupili ze skupiny?
Za cíl mají určitě postup ze skupiny. Ale v té skupině je všechno možné. I Jablonec může postoupit, když by měl trochu štěstí. Myslím, že rozhodující bude čtvrteční zápas. Jestli ho Astana zvládne, bude hodně blízko postupu. Jablonec určitě nečeká nic jednoduchého, o tom se přesvědčil doma před čtrnácti dny. Navíc tady to bude něco jiného, protože podmínky jsou specifické. Ale zase by to mohlo být zajímavé, protože Jablonec i Astana budou chtít hrát fotbal. Může to být opravdu zajímavý zápas, otevřený na obě dvě strany. Astana je určitě favorit, ale myslím, že Jablonec tady může klidně taky vyhrát.
Specifickými podmínkami myslíte umělou trávu?
Hlavně. Nejsem si tedy jistý, ale myslím, že by mělo být hřiště zavřené, takže by tam neměla být žádná extra velká zima. Což je samozřejmě dobré pro Jablonec. Nebylo by příjemné, kdyby se hrálo v minus pěti šesti stupních. Když je střecha zatažená, bývá tam kolem patnácti stupňů. Specifická však bude umělá tráva. Sám vím, jak je to složité přejít z normální trávy na umělou.
Co je na tom nejtěžší?
Ono taky záleží, jaká je kvalita umělé trávy. V Astaně je naštěstí dobrá, ale některé jiné týmy mají umělku jako beton, a to je pak samozřejmě rozdíl. Pro soupeře, který na tom trénuje a je na to zvyklý, je to velká výhoda. Je to prostě něco jiného.
Mimochodem vás čeká ještě poslední kolo kazašské ligy, ve kterém se rozhodne o vaší záchraně v první lize. Jak to prožíváte?
Je to tak. Rozhodující zápas hrajeme v Kajratu a bude to otevřené. Kajrat už před třemi čtyřmi zápasy poslal skoro všechny cizince domů, hrají to jen s domácími hráči. Proto taky Kajrat třikrát za sebou prohrál. Na lavičce mají Aršavina a myslím, že ještě dva tři cizince, kteří nastupují na dvacet třicet minut. Takže síla týmu není taková, jako když hráli kompletní. Proto si myslím, že s nimi máme šanci hrát a že můžeme i vyhrát. Bude to zajímavý zápas a uvidíme. Samozřejmě věřím, že to zvládneme. Ona nám klidně může stačit k záchraně i prohra, protože máme nejlepší bilanci plus minus gólů. Kdybychom prohráli všichni tři, tak my se zachráníme. Ale na to spoléhat samozřejmě nemůžeme.
Rozhodne to i o vašem pokračování v Kazachstánu?
Mám smlouvu ještě na půl roku, uvidíme, jaká bude situace. Samozřejmě bych se chtěl posunout do lepšího klubu v rámci ligy. Zatím jsem odehrál všechny zápasy, dařilo se mi, což je nejdůležitější. Vynechal jsem jen poslední utkání kvůli menšímu zranění, ale jinak všechny zápasy hraju 90 minut, trenér mi věří, staví to na mně. Chtěl bych se posunout do lepšího mančaftu a když ne, tak nevadí, klidně podepíšu s Karagandou další smlouvu. Ale uvidíme, jaké budou v zimě možnosti, bude to otevřené.
V Karagandě hrajete i s dalším Čechem Egonem Vůchem. Jak spolu vycházíte?
Vždy je příjemnější, když máte po boku Čecha nebo Slováka. Samozřejmě ze začátku to bylo rozhodně dobré, když jsem se mohl na něco zeptat přímo Egona. Myslím, že spolu vycházíme v pořádku. Jemu tady končí smlouva v zimě, tak uvidíme, zda odejde nebo smlouvu prodlouží.
