Článek
Víkendové hodnocení legionářů
Když začal nedávné utkání reprezentace proti silnému Portugalsku na lavičce, mnozí si ťukali na čelo. Vždyť Černý si na sraz přivezl jednoznačně nejlepší formu ze všech hráčů na ofenzivních pozicích. Plnou důvěru trenéra Jaroslava Šilhavého si sice stále nevybojoval, pokud se ale bude prezentovat stále ve stejném duchu, jednoduše jej již nebude možno přehlížet.
„Užívám si fotbal jako nikdy předtím," prohlašoval příbramský odchovanec v červnu, kdy po rok a půl dlouhé pauze, během níž překonával vážné zranění, vyběhl na hřiště se lvíčkem na prsou. A nutno dodat, že od té doby jeho výkonnost stále roste, což prokazoval i ve zmíněném střetnutí proti Vitesse.
Operoval jako obvykle na pravém křídle a od úvodního hvizdu hýřil aktivitou. Nebyl dokonce ani daleko od toho, aby otevřel skóre. Jeho utažená rána levačkou zpoza vápna ve 22. minutě utkání ale zamířila jen do tyče. Chuť si Černý spravil o čtvrt hodiny později, kdy fantasticky načasovanou kolmicí vyslal do vyložené brankové příležitosti Joshuu Breneta, jemuž se rozvlnit síť již podařilo.
Další gólovou šanci pro spoluhráče vytvořil levonohý šikula krátce po zahájení druhého dějství, jeho centr ale Ricky van Wolfswinkel mezi tři tyče usměrnit nedokázal. Černý byl nakonec vystřídán patnáct minut před koncem za dvoubrankového vedení svého týmu.
Bývalý velký talent, který již v dorosteneckém věku opustil rodnou Příbram a zamířil do akademie Ajaxu Amsterdam, by se dost možná mohl stát klíčovou postavou reprezentace v bojích o kvalifikaci na EURO 2024. K tomu ale potřebuje hlavně dvě věci - jednak zůstat zdravý, jelikož jeho rozlet již dvakrát přibrzdil strašák všech fotbalistů v podobě přetrženého křížového vazu v koleni, a druhak větší minutáž od Jaroslava Šilhavého.
