Článek
Jan Lecjaks v zelenobílém dresu Omonie Nikósie v duelu kyperské ligy.
„Dostali jsme individuální plány. Zahrnují běhání, třikrát v týdnu máme přes Skype společné tréninky na posilování. Běhat chodím mezi domy v okrajové části Nikósie. Často se přidá spoluhráč Michael Lüftner, který bydlí poblíž. Naše ženy cvičí doma, my jdeme běhat," popisuje bývalý hráč plzeňské Viktorie.
Na Kypru panuje přísná karanténa, lidé mohou ven pouze jednou za den a pouze z jednoho důvodu. Není možné jít nakoupit a zároveň k lékaři. „Musíte vždycky poslat esemesku příslušným úřadům, kde napíšete důvod opuštění domu. Pokud na ni zapomenete a zastaví vás policista, může vám dát pokutu až pět set eur. Takže když jdu běhat, odešlu zprávu," říká Lecjaks.
Na začátku května bude kyperská vláda rozhodovat, jestli karanténu prodlouží, nebo ochranná opatření trochu uvolní. Každopádně fotbalovou ligu chce většina klubů dohrát za každou cenu. Zbývá odehrát devět zápasů nadstavby.
„Nás se týkají i dvě pohárová semifinále, případně pak finále. Takže celkem až dvanáct utkání. Nikdo z našich konkurentů ale nechce, abychom získali mistrovský titul. Například APOEL je v tabulce až čtvrtý, pokud by liga nedohrála, šel by až do posledního předkola Evropské ligy. S tím se nechce smířit, tlačí na dohrání," uvádí 29letý obránce nebo záložník. Existují prý dvě varianty. Buď se soutěž rozběhne na konci května, nebo až v srpnu, kdy by hned navázala nová sezona.
V Nikósii je s celou svojí rodinou - manželkou Kristýnou, synem Matyášem a dcerou Bellou. Byli zvyklí jezdit často k moři, procházet se po promenádě v Larnace. Na to teď musejí na delší čas zapomenout.
„Je divné, když člověk vidí v televizi prázdné pláže v Larnace, které jsou za normálních okolností plné. Kypr je závislý na turistickém ruchu, panují tedy obavy. V této době tu už hotely bývají plné ruských a britských turistů," povídá Lecjaks s tím, že situace je složitá také pro děti.
„Se ženou se jeden z nás jednou za týden sbalí a jede nakoupit, děti jsou ale vyloženě jenom doma. Je ale zase dobré, že Matyáš má školku přes Skype. Každý den je v kontaktu s učitelkami i s ostatními žáky. Dostávají také úkoly. A Bella mezitím řádí v baráku. Je ale fajn, že Michael bydlí blízko. Občas k nám přijedou s přítelkyní, pohrají si s dětmi, popovídáme si," těší Lecjakse.
Kyperské angažmá je pro něj změnou k lepšímu. V Chorvatsku, kde hrál za Dinamo Záhřeb a v místní Lokomotivě, se mu zprvu příliš nevedlo. Až to druhé bylo o něco lepší. V Omonii patří od začátku sezony mezi klíčové hráče.
„Sešla se tu skvělá parta, i proto se nám tak daří. Vyhráli jsme základní část, zvládli jsme vítězně první kolo nadstavby. Kdyby se soutěž nedohrála, korunovali by nás mistry. Byla by ale velká škoda přijít o atraktivní zápasy. Bohužel by o ně jistě přišli naši skvělí fanoušci, kterých máme nejvíc na Kypru. Měli bychom v nadstavbě plný stadion, chodilo by dvacet tisíc. Jenže kdyby se zase začalo hrát, tak bez nich," dodává Lecjaks.
