Hlavní obsah

Holenda: Letiště v Machačkale mě rozesmálo

První zápas v daleké Machačkale absolvoval český fotbalový útočník Jan Holenda, pro něhož je dagestánská metropole novým domovem. Při premiéře v ruské lize hrál proti Nalčiku druhý poločas. S odstupem mluvil nejen o remíze 0:0, ale i o prvních dojmech.

Foto: Milan Malíček, Právo

Jan Holenda

Článek

Jak jste prožíval premiéru v ruské lize?

Byl jsem překvapený z návštěvy. Přišlo dvanáct tisíc fanoušků a kulisa byla vážně výborná. Šlo o vyrovnané utkání bez větších šancí a můj výkon asi nebyl stoprocentní. V přípravě jsem vynechal dvacet dnů kvůli nataženému stehennímu svalu, proto jsem byl první půli jen na lavičce.

Jaké jsou ambice Machačkaly?

Jediným cílem je záchrana. Jsme nováček soutěže, tudíž od nás nikdo nečeká nic velkého. Pokud se budeme držet v klidném středu, budeme spokojeni.

Zvládáte už základy ruštiny? Nebo zatím se spoluhráči komunikujete v angličtině?

Anglicky mluvím, ale s tím si člověk v Machačkale nevystačí. Vzhledem ke kontraktu na tři roky se rusky naučit musím. Koupil jsem učebnice, a když je nálada, tak se do nich ponořím. Hodně jsem i pochytil od kluků v kabině, ale jen odposloucháváním bych se daleko nedostal. Začal jsem pojmy, které jsou nutné na hřišti. Taky studuji azbuku. A pomalu se dostávám dál.

A jak se vám líbí život v Machačkale?

Po životě v Praze byl skok sem vážně zážitek. Spousta věcí je proti Česku diametrálně odlišných, ale už si zvykám a pomalu se rozkoukávám. Největší rozdíl je hlavně v mentalitě lidí. A hodně mě při prvním přistání zaskočilo i letiště. Jedna přistávací dráha a takový maličký airport jako letištní budova, i když to je trošku nadnesené...

Takže jste měl strach?

Tak to zase ne, vylekaný jsem nebyl. Spíše jsem se tomu zasmál. Co jiného jsem měl dělat?

Machačkala je pro lidi v Česku hodně exotická. Před nedávnem tam udeřil sebevražedný atentátník. Už jste stačil poznat město?

Machačkala má sice asi pět set tisíc obyvatel, ale není moc hezká. Já zatím trávím většinu času na báze. Zajdu si v tréninkovém centru na jídlo, večer na kafe se spoluhráči... Na větší zkoumání města zatím nebyla nálada.

Dosud pobýváte na báze, ale už jste se rozhlížel po vlastním bytě?

Bydlení mi vyřeší lidi v klubu, já jen řekl své představy. Rodina přijede přibližně až za dva měsíce. Do té doby snad vše poznám a připravím, abychom normálně fungovali.

Související témata:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články