Článek
Hoftych v pondělí oznámil, že v klubu končí. A s ním i kouč Látal, kterého si v létě přivedl. Trnavské zemětřesení ještě zvýraznila abdikace majitele Poóra. „Slovensko má aspoň čím žít," povzdechl si Hoftych.
Zapříčinila vaše rozhodnutí nenadálá událost, nebo ve vás zrálo delší čas?
Že ve Spartaku skončím, jsem věděl zhruba měsíc. Tehdy jsem to oznámil trenéru Látalovi. Řekl mi, že v Trnavě beze mě nebude. V pondělí po obědě jsme s tím seznámili mužstvo, vzápětí se k nám přidal majitel Poór.
V prohlášení na klubovém webu jako hlavní důvod uvádíte, že jste nenašli společnou řeč s některými subjekty, aby se fotbal v Trnavě mohl dostat dál. Narážíte na odmítavý postoj města ohledně spolufinancování klubu?
Odpovím takhle: existuje skupina lidí, která je vyhraněná vůči panu Poórovi. Mají na tom postavenou politickou kariéru. Například rok a půl byla přislíbena pro mládež umělá tráva. Teď nám bylo oznámeno, že se bude dělat až v dubnu. Trnava si hraje na fotbalové město a nemá umělku. Tady není o čem mluvit. Ochota ze strany města pomoct klubu je nulová, přestože Spartak mu dělá v Evropě velkou reklamu.
Přetekl pohár?
Po nedávných volbách. Stávající primátor v nich upevnil svoji pozici. Bylo jasné, že situace se k lepšímu neposune. V ten okamžik jsem vycítil, že nemá smysl pokračovat. Neviděl jsem motivaci. Vezměte si: jsme Spartak Trnava, slavný slovenský klub, a město, jehož primátor jezdí na venkovní zápasy v Evropské lize, chodí do fanklubu i do kotle mezi Ultras se šálou Spartaku, nedá na povoz A-týmu ani euro. Kromě nulového pronájmu tréninkové plochy, která však byla pronajímána za stejných podmínek i za přechozích primátorů. Město Trnava prostě nespolupracuje.
Co bude s klubem dál?
Peníze na výplaty jsou, kádr je vyřešený, nemusí se kupovat posily. V zimě pustíme hráče, kteří mají vyšší hodnotu, aby si klub pomohl na jaro. O záchranu Spartak pravděpodobně hrát nebude. Majitel se pokusí sehnat investora, klub bude fungovat. Jasné ale je, že to, co se povedlo nyní nám, dalších čtyřicet let nebude. Protistrana, lidi napojené na město, ale vytváří dojem, že to půjde. Jsme teď šestí v tabulce, což se jim nelíbí. Ve finále, až budou šestí s týmem, tvořeným převážně domácími hráči, budou to podávat jako úspěch.
Cítíte smutek, zklamání, že končí úspěšná éra?
Přiznám se, že když něco odepíšu, tak se vším všudy. Během víkendového zápasu jsem se sice o poločase pohádal s rozhodčím, ale celkově jsem v sobě neměl emoce.
Majitel Poór údajně míří do Bohemians 1905, kde jste před časem působil. Je ve hře váš návrat k Botiči?
V současné situaci příchod do Bohemky vylučuju. Je pravda, že jsem v kontaktu s předsedou představenstva Dariuszem Jakubowiczem i ředitelem Darkem Jakubowiczem. Komunikujeme spolu o možnosti, jak Bohemce přes pana Poóra pomoct. Bavíme se buď o financích nebo hráčské pomoci. Ale můj návrat do Ďolíčku je bezpředmětný.
Proč myslíte?
Sportovní ředitel Držmíšek i trenér Hašek odvádějí kvalitní práci. Nemyslím, že bych ji dělal líp. Přeji oběma hodně štěstí. Pokud budu Bohemce nápomocen, tak tím, že přemluvím pana Poóra, aby klubu poskytl nějaké peníze.
Chuť na návrat do Čech nemáte?
S majitelem Spartaku mě váží pracovní aktivity, během jara budu Trnavu navštěvovat. Kdo mě zná, ví, že se nebráním žádné nabídce, která mě lidsky osloví. Ať by šlo o roli asistenta. Nebráním se ničemu, pokud budu vidět, že nabídka má smysl. Řídím se heslem majitele Zlína Červenky, které zní: Když se daří, začni šetřit. Nejsem momentálně nucený vzít první nabídku. Umím si krásně představit, že jaro budu trávit s vnučkou. Rozhodně už nechci trávit tolik času na dálnici D1. Znám ji lépe než nejmenovaná dopravní aplikace. Znám všechny benzínky, objížďky, i frajery z celní správy. Mohl bych hlásit Zelenou vlnu. Pokud někdo bude chtít tip na dobrou objížďku, ať mi klidně zavolá.
