Článek
Za celý podzim jste nastoupil do jediného zápasu na čtrnáct minut a klub vás zapsal na transferlistinu. Kdy jste se dozvěděl, že s vámi v Řecku nepočítají?
Krátce po startu sezóny. Když jsem přišel, hrál Panionios Intertoto cup. Bylo logické, že jsem se nedostal do hry. Šance jsem se ale nedočkal, ani když se rozběhla řecká liga. Trenér za mnou přišel a řekl, že mě do týmu nechtěl a hrát tudíž nebudu.
Ale když jste do Řecka odcházel, tak jste mluvil o velkém zájmu klubu i trenéra...
Německý trenér Lienen mi tehdy řekl, že bude rád, když přijdu. Ale v rozbíhající sezóně mi tvrdil, že můj příchod byl jen iniciativou klubového manažera.
V polovině listopadu trenér Lienen skončil. Nebyla to pro vás naděje?
Ne. Vedení mi už v říjnu řeklo, že si mohu hledat angažmá.
Vážně jste ani po výměně trenérů nespřádal myšlenky na setrvání v klubu?
Neměl jsem zájem zůstat. Necítil jsem se v klubu dobře. Řecko mi nesedlo ani z lidského hlediska.
Proč vám život na jihu Evropy nevyhovoval?
Měli jsme krásný byt s výhledem na moře a syn si rychle zvykl na vodu, na pláži byl nadšený. Ale jinak... Na připojení internetu do bytu jsem čekal tři měsíce marně. Syn nemohl chodit do školky, protože jediná německá byla hodinu jízdy autem, což pro tříletého kluka představovalo nemyslitelnou zátěž. Negativ bylo příliš mnoho.
Zklamalo vás Řecko i fotbalově?
Místní hráči chtějí být pořád v kontaktu s míčem, ale z taktického hlediska je to žalostné. Už k přípravě někteří přistupovali ležérně, až zoufale. Ale nenechal jsem se tím otrávit. Mám fotbal rád a chci ještě hrát.
Jaký bude váš další osud?
Mám nějaké nabídky z první i druhé bundesligy. Nechci jména klubů prezentovat, dokud nic není jistého. Nebráním se ani návratu do Česka.
