České fotbalisty táhne polská Ekstraklasa. Proč?

Nehledě na česko-polský spor ohledně dolu Turów, v lednu Ekstraklasa přilákala další Čechy. Řady legionářů rozšířil Martin Doležal s Matějem Hybšem, který se stal již sedmnáctým Čechem v polské nejvyšší soutěži, a poslední celek Nieciecza převzal kouč Radoslav Látal s Radimem Kučerou coby asistentem.

„Asi je polská liga atraktivnější než dřív, pořád se zlepšuje. Po mistrovství Evropy tady mají hezké stadiony a kluby jsou na tom finančně lépe než v Česku," líčí svou motivaci český reprezentant Doležal, který v lednu posílil Zaglebie Lubin po osmi letech strávených v Jablonci.

„Polsko se bezesporu stalo v posledních letech zajímavou destinací pro množství českých fotbalistů. Základem bylo spolupořádání finálového turnaje EURO v roce 2012, které skokově zlepšilo fotbalovou infrastrukturu v zemi a ruku v ruce s tím přineslo také vzedmutí diváckého a marketingového zájmu o nejvyšší soutěž," říká Viktor Kolář, šéf fotbalové sekce agentury Sport Invest.

Ten trend je zřejmý. Čeští hráči se čím dál více orientují na polskou nejvyšší soutěž. A platí to i naopak pro polské kluby s jejich poměrně rozvinutými skautskými sekcemi. Výsledkem je, že na jaře bude téměř každý jedenáctý cizinec v Ekstraklase z Česka.

„Pro české hráče představuje angažmá v Polsku zajímavou alternativu z pohledu výše smlouvy, divácké kulisy i blízkosti Česka a minimálních kulturních či jazykových rozdílů. Čeští hráči se na druhou stranu polským klubům ve větší míře vyplácejí a otevírají tak cestu dalším," dodává Kolář.

A nejde jen o kvantitativní ukazatel. Vypovídající je i ten kvalitativní. V dobách minulých přestupovali do Polska buď hráči spíše na sklonku kariéry s vidinou jejího dohrání či fotbalisté „druhého sledu", kteří by uplatnění jinde hledali hůř.

Kdežto nyní k sousedům odcházejí i špičkoví fotbalisti. Důvodem je mimo jiné i narovnání evropského trhu kvůli koronavirové pandemii. Lidově řečeno, kluby z vyspělých lig jsou již ochotny méně platit tak vysoké sumy jako před pandemií. Kdežto ty polské zůstaly na svých nabídkách, nebo je dokonce i zvedly. V minulosti zřídka zaplatily více než 10 milionů korun, minulé léto však Lech poslal do Plzně za Ba Loua přes 30 milionů korun.

Lze tedy očekávat, že taková tendence se bude v následujících letech stupňovat, a brzy budou Ekstraklasu vyhledávat i talentovaní fotbalisté, kteří by dříve takovou štaci brali za krok zpátky. Polsko se totiž stává i zajímavou destinací coby přestupní stanice do nejlepších evropských soutěží. Na tamní zápasy jezdí mnohem více skautů než na české stadiony, neboť na hřišti musí každý tým mít vždy alespoň jednoho mladého hráče. V letech 2010-2016 inkasovaly polské kluby prodejem svých hráčů celkem 102 milionů euro, kdežto od roku 2016 je za kratší období číslo více než dvojnásobné (210).

Jako výrazný hybatel zafungovalo mistrovství Evropy v roce 2012, které rozevřelo mezi českou a polskou ligou nůžky, malé EURO v roce 2017 tendenci jen umocnilo. Alespoň co se týká ekonomiky, infrastruktury a vše s ní související. Díky větší taktické svázanosti ovšem české týmy po sportovní stránce zatím paradoxně konkurovat mohou, což se stále projevuje i na evropské scéně.

„Polské kluby sice v rámci pohárové Evropy nedosahují takových úspěchů jako české kluby, úroveň Ekstraklasy je však i díky angažmá množství cizinců na velmi vysoké úrovni," podotýká Kolář. Nůžky se však rozevírají stále víc a lze čekat, že polské kluby začnou dominovat i po sportovní stránce. Ostatně už v létě Legia Varšava vyřadila Slavii z Evropské ligy.

Špičkové kluby z obou lig, tedy Lech Poznaň a Legia Varšava na jedné a Sparta se Slavií na druhé straně spolu ještě ekonomicky krok drží, zbytek české ligy (vyjma ještě Plzně a Baníku Ostrava) však už nemůže většině polských klubů ekonomicky konkurovat. Což platí i pro řadu polských klubů ze druhé nejvyšší soutěže. Pro srovnání, i nováček Ekstraklasy získá v zemi s téměř 40 miliony obyvatel jen za televizní práva klidně sumu rovnající se rozpočtu nadprůměrného českého klubu.

Pro talentovaného hráče například z Mladé Boleslavi tak může být z hlediska budoucnosti lákavější přestoupit místo do Sparty či Slavie svázaných velkými ambicemi do průměrného polského klubu. I tam si měsíčně může přijít klidně na 250 tisíc korun.

„Velké polské kluby jsou finančně stabilizované, mohou si dovolit poměrně nákladné nákupy. Zároveň je Polsko aktuálně v očích zahraničních skautů dozajista zajímavější destinací než Česko a Poláci realizují pravidelně velmi zajímavé prodeje do TOP soutěží," dodává Kolář.

Tři rekordní přestupy z Polska do zahraničí se uskutečnily v poslední době. V lednu přestoupil z druhého Štětína do anglického Brightonu záložník Kacper Kozlowski za 11 milionů euro, před rokem za stejnou částku putoval stejným směrem z Poznaně středopolař Jakub Moder. Z Lechu koupil za 10 milionů euro Wolfsburg záložníka Jakuba Kaminského.

A je spíš pouze otázkou času, kdy se z polské ligy uskuteční i velký transfer českého hráče do špičkové evropské soutěže.