Článek
Kypr vám přirostl k srdci?
Byl jsem mile překvapený, kolik nabídek mi přišlo. Z Maďarska, z Polska i z české ligy. Když se ale ozvala Omonia, měl jsem okamžitě jasno. Rozhodl jsem se zůstat na Kypru, kde už jsme s rodinou dva a půl roku. Čekal jsem ještě na rozvázání smlouvy s Anorthosisem, abych se stal volným hráčem a Omonia za mě nemusela platit odstupné. Anorthosis se zachoval výborně, management přihlédl k tomu, že jsem klubu odvedl dobré služby. Vyšel mi vstříc.
V Anorthosisu jste měl silnou pozici, dařilo se vám střelecky. Proč jste změnil dres?
Po uplynulé sezoně kyperské ligy, která skončila předčasně kvůli pandemii koronaviru, jsem řešil svoji další budoucnost. Dospěl jsem k názoru, že prostě zkusím jiné angažmá. Nic jiného v tom není.
Návrat do Plzně ve hře nebyl?
Viktorka mezi zájemci nebyla, s nikým z klubu jsem se nebavil. Je ale zbytečné rozebírat, kdo z české ligy mě lanařil. Jen prozradím, že se jednalo o tým z horní poloviny tabulky minulé sezony. Návrat do Česka jsem opravdu nezvažoval. Zažil jsem sice v Plzni nejhezčí období kariéry, ale prioritou pro mě bylo zůstat v zahraničí. Jsem rád, že se ozvala Omonia, nemusel jsem se stěhovat do jiné země. Počítám ale, že od fanoušků Anorthosisu si při vzájemných utkáních leccos vyslechnu.
Mezi kluby panuje velká rivalita?
Na Kypru je fotbal sportem číslo jedna, mezi kluby první pětky je obrovská rivalita. Zápasy Anorthosisu s Omonií patří mezi nejsledovanější, nejvyhecovanější. Podobné přestupy mezi nejlepšími mužstvy ale nejsou na Kypru ničím zvláštním. Dělají se každoročně, nejsem tedy výjimečný transfer.
Jako v českém prostředí přestup mezi kluby první trojice – Slavií, Spartou a Plzní?
Asi jako bych šel z Plzně do Slavie. Taky by mě lidé v Plzni příliš nemilovali. Ale takový je fotbalový život. Teď jsem v Omonii, udělám maximum, aby byla úspěšná. Budeme hrát o Ligu mistrů, což je velká výzva.
Kvitujete, že si můžete popovídat v rodném jazyce s dvojicí českých hráčů v Omonii Janem Lecjaksem a Michaelem Lüftnerem?
Je super, že jsou tady. Řecky přece jen dobře nemluvím. Rozumím fotbalovým termínům, ale že bych se plynule bavil, to ne. Všichni v klubech ale mluví anglicky, včetně trenérů. Než jsem do Omonie přicházel, oba kluky jsem kontaktoval. Přestup mi jenom doporučili.
Sledujete nadále po očku, jak se daří Plzni?
Pochopitelně ano. Jsem v kontaktu s kluky, kteří se mnou ve Viktorce hrávali. Někteří z nich jsou už dokonce trenéry. Třeba Mára Bakoš nebo Matúš Kozáčik, což je docela úsměvné. Posledním z naší tehdejší úspěšné party, který ještě aktivně hraje, je Limba (David Limberský).
V sedmatřiceti prodloužil smlouvu o další rok.
Klobouk dolů před ním, že do toho ještě šel. Před čtyřmi lety mi tvrdil, že po další sezoně už končí. Dělám si teď z něj legraci, že bude snad hrát do čtyřiceti let jako Horvi (Pavel Horváth).
