Článek
V aktuálním kádru Senice je s vámi hned deset dalších Čechů. Jak to šlape?
Na začátku sezóny jsme hráli o padáka... V létě do týmu přišlo strašně nových hráčů, nový trenér a potřebovalo si to chvíli sednout. Ale pan Psotka vtisknul týmu svůj rukopis. Po sedmi kolech jsme byli s Trnavou úplně dole, ale od té doby jsme v lize neprohráli. Máme devět zápasů bez porážky a jsme ve hře o titul, i když nám teď Slovan trošku utekl.
Nedával vám někdo pocítit, že je tam moc Čechů?
Oni tady už někteří kluci byli. Samozřejmě, že když se na začátku sezóny nedařilo, koukalo se na to všelijak. Trenér si přivedl hráče, které potřeboval a teď se ukazuje, že ty příchody byly oprávněné. Já šel třeba do Senice z velké části kvůli trenérovi.
Kolik z jedenácti Čechů hraje pravidelně?
Chytá Švenger, má skvělou fazónu. V každém zápase chytí minimálně jednu gólovku a říká si hodně hlasitě o to, aby po něm sáhl nějaký větší klub. V obraně už jsme hráli i čtyři Češi. Já s Pavlíkem hrajeme stopery, Krajčík pravého beka, vlevo hrál Frýďas (Frýdek). Pendluje mezi levým bekem a křídlem, od léta šel strašně nahoru. Jenže teď byl tři týdny zraněný.
A co ofenzivní hráči?
Tam to trenér víc točí, máme šest útočníků. Hrajeme systémem 4-3-3 a vpředu často nastupují Varadi, Kalabiška, Diviš, v záloze zase Jarda Černý. On má sice občas ty svoje zdravotní problémy, ale když může hrát, je to znát.
Je v silách Senice rvát se o titul?
Bude záležet, zda zůstanou stávající hráči, v což doufám. A taky, jak vstřebáme tu dvouměsíční zimní přípravu, protože liga po pauze začne až v březnu. Tabulka je vyrovnaná stejně jako v Čechách, ve hře je víc týmů.
Připadáte si vůbec jako na zahraničním angažmá?
Ne, vždyť jsme skoro doma. Za dvacet minut jsme autem v Hodoníně, do Prahy je to 300 kilometrů. Slovensko pro mě není cizina.
Jak se vám v Senici žije?
Pronajali jsme si baráček kousek za městem a na vesnici je nám fajn. Většina českých kluků bydlí v bytovkách, které patří majiteli klubu, jen Švengy (Švenger) dojíždí až od Trnavy.
Co děláte ve volném čase?
Jsem hlavně s rodinou, v březnu čekáme druhý přírůstek. Rád zajdu s klukama na golf, postavili tu nádherné hřiště, které jezdí obdivovat i lidi z Česka. Chodíme hlavně s Matejem Krajčíkem a Jardou Černým, už jsme toho společně ve fotbale dost prožili.
Kdo je nejlepší golfista?
Matej ho hraje delší dobu, má handicap kolem 13. Já za rok a půl hraní 19,6, což není špatné. Jen nemám tak vyváženou výkonnost. Ale v konfrontaci třeba s Vlastou Vidličkou ze Sparty nebo Liborem Sionkem bychom totálně propadli. Ti jsou jinde.
