Článek
Union Saint-Gilloise se chlubí slavnou minulostí, jenže časy hojnosti znají jen ti nejstarší pamětníci. Více belgických titulů mají ve vitríně jen Anderlecht a Bruggy, ale poslední z jedenácti triumfů klubu z předměstí Bruselu se datuje do roku 1935. Teď rozepsal příběh, kterým může napodobit senzační marš Leicesteru za mistrovskou trofejí v Premier League.
Zásadní převrat pro něj přinesl majetkový vstup Angličanů v roce 2018. Vlastník Brightonu Tony Bloom a jeho obchodní partner Alex Muzio se porozhlíželi v Evropě. Chtěli klub, který by byl snadno dostupný z Londýna, relativně levný, skrýval v sobě potenciál, měl vstřícnou fanouškovskou základnu a hlavně byl k mání.
„Chtěli jsme vyhrávat. To byl jeden z důvodů, proč jsme nenakupovali ve Francii, Itálii nebo Španělsku," vylíčil Muzio britskému deníku The Independent. Vytoužený artikl našli ve druhé belgické lize, vycítili, že tady jsou z nových investorů prakticky všichni nadšení. „Měla to být i zábava," dodal s úsměvem Muzio, jenž Unionu velí z nejvyšší pozice.
Union Saint-Gilloise je obrovským překvapením probíhajícího ročníku
Za pár měsíců přivedl dalšího důležitého muže sportovního ředitele Chrise O'Loughlina. Začátky nebyly nejjednodušší. „Nastoupil jsem a hned první týden za mnou přišel trenér s tím, že odchází do francouzského Amiens," vyprávěl O'Loughlin pro Sky Sports. „Ale hned v první sezoně proběhla ta nejdůležitější transformace. Nastavili jsme si jasné hodnoty a řekli si, koho v týmu chceme," dodal. V průběhu zmíněné sezony 2019/2020 se mužstva ujal i současný trenér Felice Mazzu.
Pečlivý výběr hráčů
V Unionu si jasně vytyčili, jak budou vybírat hráče. S metodou pokusu a omylu by tady nikdo neuspěl, každý nováček je podroben zevrubné analýze. Obvykle trvá výběr hráče okolo deseti měsíců, Union nové tváře před podpisem řádně proklepne. Lidé v klubu si nejprve důkladně projedou fotbalová data a vyhodnotí si, zda by vytipovaný borec sedl do herního systému. Následně zjistí cenovou dostupnost a pak shánějí informace o jeho charakteru, o aktivitách na sociálních sítích, ptají se bývalých spoluhráčů a trenérů.
Ale pozor, v Saint-Gilloise nehledají v prvních ligách, prozkoumávají terén v nižších soutěžích. Neutrácejí za posily horentní sumy. Například maltský záložník Teddy Teuma působil před příchodem do Unionu v nižších soutěžích ve Francii, obránce Siebe Van Der Heyden platil v mládeži Anderlechtu za velký talent, jenže pak se ocitl ve druhé nizozemské lize. Zkušený obránce Christian Burgess hrál v nižších anglických ligách, útočník Deniz Undav zase v těch německých.
Union Saint-Gilloise vede belgickou ligu s náskokem devíti bodů
„Jednou z našich důležitých hodnot je odvaha. A ta může být charakterizována třeba tím, jak je hráč schopen reagovat na nepřízeň osudu. I ti nejlepší fotbalisté na světě musejí překonat těžké chvíle," nastínil O'Loughlin. „Nehledáme anděly. Chceme tu mít různé osobnosti, někoho, kdo je slyšet, někoho, kdo je tichý, baviče. Můžete mít různé cíle, ale něco vás musí spojovat. My věříme našemu hodnotovému systému," doplnil sportovní ředitel.
Daří se to báječně. Soudržnost tenhle skromný tým zdobí. Celý kádr například v listopadu sledoval nominační tiskovou konferenci trenéra belgické reprezentace Roberta Martíneze, všichni čekali, že by mohl být povolán útočník Dante Vanzeir. A pozvánku do národního mužstva skutečně dostal. „Když jsme slyšeli jeho jméno, začali jsme všichni bláznit. Byl to skvělý okamžik," vylíčil pro britská média Burgess.
„Nejsou tu kluci s velkými egy. Nemyslím si, že by nás někdo v téhle sezoně porazil po běžecké stránce. Kluci ve středu hřiště naběhají šílená čísla, těží z toho všichni. Hráli jsme proti velkým soupeřům, ale ti zřejmě nemají tak silného týmového ducha jako my," vypozoroval Burgess.
Dante Vanzeir patří k největším hvězdám týmu
Identitu skromného klubu podtrhuje stařičký stadion, který stojí už 102 let a nevmáčkne se na něj ani deset tisíc fanoušků. Je chráněným objektem. „Rádi tam hrajeme, protože je kouzelný," konstatoval pyšně O'Loughlin.
Union Saint-Gilloise je po čtyřiceti osmi letech v nejvyšší soutěži, v tabulce nejblíže jsou mu druhé Bruggy se ztrátou devíti bodů. Senzační titul není utopií, klub se stává fenoménem. Šéf Muzio klubové barvy hrdě nosí. „Občas někdo ví, že jsem předsedou, ale častěji to lidé netuší. Nicméně vždycky se chtějí bavit o Unionu," culil se Muzio.
„Mám starost, co s námi udělá ta veškerá publicita. Obávám se, aby hráči neztratili hlavy a nestali se někým jiným. Jsme průměrný tým, jen pár hráčů tu mělo zkušenost s první ligou. Doposud jsme byli úspěšní, protože jsme zůstali stejní. Byli jsme na zemi a snažili se bavit. Musíme být ostražití," vykládal kouč Mazzu začátkem prosince pro The Brussels Times. Jeho obavy se zatím nenaplnily, mužstvo dál šlape ve stopách „lišek" z Leicesteru.
