Článek
Nejenže jim jediný gól scházel k postupu do osmifinále Evropské ligy. V nastavení ještě přišli o hráče, který měl na libereckém tažení pohárovou Evropou velký podíl.
„Nechci hodnotit, jestli jsme měli kopat penaltu za ruku. Mrzí mě spíš zranění Fleišmana a Frýdka. Fleišman má zřejmě vážný úraz poté, co vystřelí a soupeř mu prošlápne koleno, přitom se klidně kope od jejich brány. Život jde dál, čekají nás další zápasy - a ti hráči nám budou chybět," vyčítal trenér Jaroslav Šilhavý ukrajinskému rozhodčímu.
Fleišmana odnesli v nastavená ze hřiště na nosítkách, ze čtvrtka na pátek pak prožil v Alkmaaru zlou noc. „Neusnul jsem déle jak na hodinu. Dostal jsem prášky na utlumení bolesti, ale stejně jsem to hodně cítil. Noha mě bolí ještě teď," líčil v pátek ráno, když před odletem z Amsterdamu pajdal letištěm o berlích.
Marodil už celou zimu
„Vystřelil jsem, a jak chtěl soupeř ránu zblokovat, skočil mi plnou vahou na stojnou nohu. Diagnózy jsou předběžně tři. Nejlepší je, že mi koleno jen vyskočilo a vrátilo se zpátky. Horší by byl poškozený meniskus - a úplně nejhorší pak přetržené vazy," obával se Fleišman.
„V zimě jsem se naplno zapojil až na soustředění v Portugalsku, kde jsem stihl poslední zápas. A když už jsem manko dohonil, tak zase tohle," kroutil hlavou.
Stabilní formou se liberecký válečník začal tlačit i do zorného pole nového kouče národního týmu Pavla Vrby, který za Slovanem do Portugalska na krátkou inspekci přiletěl.
„Prohodili jsme spolu pár slov, protože když jsem ještě nemohl hrát, tak jsme na tribuně seděli vedle sebe. Ale že by mi pan Vrba chtěl dát šanci, o tom jsme se nebavili."
Dvě na sebe navazující zranění každopádně přišla pro Fleišmana i jeho Liberec v nejméně vhodnou chvíli.