Životní trefou na sedm minut zmrazil San Siro. Byl jsem v euforii úplně mimo, vzpomíná Jun

Letenští se po letech znovu utkají s Rossoneri. Dnes 37letému útočníkovi okamžitě vytane na mysl životní trefa.

„Můj gól se mi samozřejmě hned po losu základních skupin vybavil. Mám ho na Facebooku, občas se na něj podívám. Vybavuje se mi při zmínkách o AC Milán, ale v souvislosti se Spartou teď nejvíc..." usmívá se Tomáš Jun.

Je mistrem Evropy do 21 let, má pět titulů se Spartou a jeden s Austrií Vídeň, byl králem střelců české ligy, pohár vyhrál se Spartou a Besiktasem. Životní trefa do Didovy sítě je jedním z top momentů jeho kariéry.

„Bylo mi jednadvacet, nastoupil jsem jako náhradník, na San Siru bylo 55 tisíc diváků, v tu chvíli jsme postupovali do čtvrtfinále, všechno dohromady... Byl jsem v euforii, na chvíli úplně mimo," líčí emotivní okamžik.

Dodnes je přesvědčený, že vyřazení obhájce trofeje nebylo utopií.

„Myslím, že šance na postup byla v tu chvíli reálná. Měli sice hvězdný tým, ale když půl hodiny před koncem dostanete od vcelku neznámého soupeře gól, který vás vyřazuje, i takové mužstvo přece jen znejistí..."

Jenže sparťanská senzace trvala pouhých sedm minut. Potom udeřil Ševčenko, pro jistotu hned dvakrát, a zajistil postup favoritovi. Pět minut před koncem si ještě Gattusovu střelu srazil do vlastní sítě Johana.

„Co chybělo? Asi abychom na postupový stav lépe takticky zareagovali, což není nic proti trenéru Kotrbovi. Když jsme prohrávali, vrhlo se vše do útoku. A přestože jsme vyrovnali, v euforii jsme tak pokračovali dál. Těžko jsme se mohli na San Siru půl hodiny před koncem zakopat před vlastní brankou, ale něco jsme asi změnit měli," přemítá Jun po letech.

Gól vstřelil v 59. minutě po Michalíkově centru, když střemhlav vletěl mezi Maldiniho s Pancarem a ve skluzu zblízka zavěsil. Pouhé dvě minuty po příchodu na hřiště.

„Myslím, že šlo o můj vůbec první dotek s míčem. Cítil jsem se výborně již o přestávce, když jsme se náhradníci rozcvičovali. Centrovali mi balony a já trefoval neuvěřitelné věci. Byla sice pauza, ale za bránou stejně bylo narváno a lidi se dívali. Byl jsem prostě neuvěřitelně nabuzený, někdy si strašně věříte, že dáte gól."

Gólovým zakončením získal skalp legendárního Maldiniho, jehož zaskočil...

„Skvělá akce. Rasťa se na straně utrhl tuším přes Nestu a odcentroval přesně do kapsy. Já nasadil maximální sprint, jinak bych se k balonu nedostal včas. Míč se mi dokonce na chvíli ztratil z dohledu, ale věřil jsem, že se ke mně dostane. Vletěl jsem do skluzu a vyšlo to..."

AC Milán měl proti Spartě neuvěřitelně nabitou sestavu. Prakticky co jméno, to legenda. Z tehdejšího i dnešního pohledu.

„Často si na ně vzpomínám, doteď jsou vidět. Během kariéry vyhrávali tituly v Lize mistrů či na světových šampionátech, teď už jsou trenéry velkých klubů. Naší výhodou bylo, že jsme proti nim neměli co ztratit. Doma jsme uhráli remízu 0:0, a dokonce měli i šanci vyhrát," poukazuje Jun.

Stejně tak Dočkal a spol. dorazili do Milána v roli outsidera.

„Kluci jsou teď ve stejné situaci jako my. Bude se hrát navíc bez diváků. Sice přijdou o nezapomenutelný zážitek zaplněného San Sira, ztichlá atmosféra jako při přáteláku by jim však mohla vyhovovat. Pro AC může být obtížné se patřičně motivovat."

Rossoneri se po slabším období zase derou vzhůru. V jejich sestavě vyčnívá kanonýr Ibrahimovic.

„Je specifický, ale rozhodně výjimečný hráč. Uplatňuje urostlou postavu, do šancí se prostě vždycky natlačí. Umí zakončovat mnoha způsoby, často i v akrobatických pozicích, z čehož těží. Pro Spartu je jednoznačně největší hrozbou," říká Jun.

Internacionál po ukončení profesionální kariéry ještě působil v nižších soutěžích v Německu a Rakousku. Dojíždění však loni ukončil a začal se věnovat naplno své fotbalové škole. Když má čas, zahraje si ještě za Zlíchov v pražské I.A třídě.