Článek
Budapešť (od našeho zpravodaje) – Ale pozor, aby nedošlo k mýlce. Viktoriáni se nedmuli pýchou, nijak nesnižovali kvality soupeře. Ani netvrdili, že si na ně v Budapešti zasedla fotbalová božstva, která by jim v promrzlém večeru nadělila kopec smůly. Když na to došlo, neměli problém přiznat své chyby. Vždyť třeba záložník Lukáš Červ hodil inkasovaný gól na sebe. „Střetly se mi myšlenky, mohl jsem balon odkopnout lépe. Moje blbost.“
Na druhou stranu ale ze Západočechů i přes nepříznivý vývoj dvojutkání vyzařovalo zdravé sebevědomí. Přesně takové, které je pro velké evropské zápasy namístě.
„Kluci v kabině říkali, že to dokážeme. Že to otočíme,“ hlásil kouč Miroslav Koubek. „Je to otevřené, chceme se doma semknout a postoupit. Jde nám o to, abychom šli dál. Nic víc,“ doplnil brankář Martin Jedlička.
Se vztyčenou hlavou předstoupil před žurnalisty i Červ. Živý důkaz toho, že Viktoria cítí naději a na druhé měření sil se těší. Jak svoji rozpravu začal?
„Uhráli jsme výsledek, se kterým v odvetě můžeme něco udělat. Věřím, že to zvládneme. Doma jsme silní, doma nám to svědčí,“ vykládal běhavý záložník. Z jeho řeči těla i grimas bylo jasné, že se jen nesnaží sebedůvěru uměle vlít do žil.
Vždyť se nebál ani zavtipkovat. Což je další známkou psychické pohody.
„Že nás na začátku zatlačili a tribuny bouřily? Kdybychom tlačili my, taky tolik nebouří. Ono se to bouří samo, když váš tým kope pět rohů pod kotlem,“ culil se Červ.
Sečteno a podtrženo – Viktorii prostě nebylo těžké uvěřit, že si vážně věří. Což je před odvetou pozitivní signál.
Samozřejmě, ve výhodnější pozici je díky těsnému náskoku objektivně Ferencváros. Ale nač stahovat kalhoty, když brod…
