Článek
„Působení v Austrii pro mě znamenalo strašně moc. Společně se Spartou to byly nejhezčí roky, které jsem ve fotbale zažil. Dával jsem hodně gólů, měl spousty asistencí, fanoušci mě měli rádi. Navíc jsem byl v hezkém městě. Vzpomínky mám ty úplně nejhezčí," říká třiatřicetiletý Jun. Nekazí mu je ani smutný konec v Austrii, kdy se mu vedení zdráhalo prodloužit smlouvu, cesty Juna a klubu se poté rozešly.
„Byly tam trošku nepříjemné věci. Ale už je to dávno pryč, o Austrii nemůžu říct špatné slovo," prohlašuje Jun. Ve Vídni nadále bydlí, pokud je příznivá časová konstelace, nechybí v hledišti při domácích zápasech Austrie. Chystá se i na duel s Plzní. „Kádr se samozřejmě obměnil, kluků, se kterými jsem hrával, už tam moc není. Austrii ale dál sleduju," podotýká.
Na podzim jsou výkony i výsledky rakouského celku jako na houpačce. Dokáže porazit v Evropské lize silnou Astru Giurgiu, aby za pár dnů prohrála doma v rakouské lize s Admirou.
„Austria mi přijde v letošní sezóně nevyzpytatelná. Asi je pro ni lepší hrát venku, doma je kvůli nepovedenému začátku pod tlakem fanoušků," tvrdí Jun. Domácí utkání navíc kvůli rekonstrukci stadiónu musí hrát v přechodném azylu v Prátru. Na padesátitisícový stadión Ernsta Happela fanoušci nechodí, na víkendový duel s Admirou jich přišly slabé 4 tisíce. „Je tam atletická dráha, kontakt s fanoušky, na který je tým zvyklý ze svého, chybí. Není to ideální," myslí si útočník, který si netroufá odhadovat, jak zápas s Viktorií skončí.
Austria je nevyzpytatelná, tvrdí Jun
„Jak jsem řekl, Austria je nevyzpytatelná. Pokud jí zápas sedne, bude to mít Plzeň těžké, pokud zahraje jako proti Admiře, má Viktorka naději na vítězství," podotýká muž, jenž Spartě pomohl k pěti mistrovským titulům.
V Austrii se objevil v létě 2009, hostování z Teplic se po 12 měsících změnilo v přestup. V roce 2014 se na jednu sezónu vrátil v dresu Jablonce do české ligy, jenže loni v létě znovu nabral kurz Rakousko, upsal se třetiligovému Ritzingu.
„Jsem tu rok a půl, loni jsme soutěž vyhráli, do druhé ligy jsme nepostoupili kvůli neudělení licence. Novou sezónu jsme zahájili výborně, po šesti kolech máme osmnáct bodů. Jen dojíždění je trochu nepříjemné, z Vídně to mám osmdesát kilometrů," říká Jun. „Mám v Rakousku dobré jméno, soupeři se na mě soustředí, každý zápas dostávám za uši. Ale s tím počítám," dodává s úsměvem.
Myšlenku, že by v Rakousku zůstal s rodinou natrvalo, odmítá. „Zažil jsem a možná ještě zažiju v Rakousku krásné roky, ale jsem Čech. Nevidím to tak, že bych se v Rakousku usadil. Táhne mě to domů," přiznává Jun. Že by si v závěru kariéry zahrál ještě za některý z českých klubů, už nepovažuje za reálné. „Nikdy neříkej nikdy, ale nepočítám s tím. Zkusil jsem to v Jablonci, nebylo to podle očekávání. Dokážu si představit, že bych dojížděl hrát nižší soutěže do Rakouska. Je to ale ještě daleko, smlouvu v Ritzingu mám minimálně do léta, pokud se postoupí, tak další dva roky. O budoucnosti nespekuluji, uvidím, co bude," uzavírá Jun.
