Článek
Hrát se ještě o pět minut déle, snad by sešívaní stačili Ligou mistrů protřelou Valencii i porazit. A to už přitom byli na kolenou. „Tím, že to bylo v Evropské lize, proti takovému soupeři a ještě v deseti, to beru za největší obrat v kariéře, i když zápas nakonec skončil jen remízou,“ usmíval se záložník Petr Janda, který snižujícím gólem nápor červenobílých nastartoval.
Přitom za stavu 0:2 a bez vyloučeného Šenkeříka by si na sebe nevsadili ani sami slávisté. „To už opravdu věřil málokdo, ať už z nás hráčů nebo lidí okolo,“ přikyvoval Peter Grajciar, autor druhého gólu. „Tak to zase ne, já to nebalím nikdy,“ nesouhlasil se spoluhráči záložník Adam Hloušek. „O přestávce jsme se v šatně pohádali. Řekli jsme si, že oni musejí poznat naši tvrdost. Podařilo se nám něco, z čeho bychom měli načerpat sebevědomí,“ dodával.
Trpělivost se nakonec Pražanům vyplatila. „Bylo hrozně ubíjející hrát v deseti proti Valencii, prohrávat o dva góly a vědět, že nám téměř vůbec nepůjčují balón. Úplně otevřít to nešlo, abychom nedopadli jako s Lille. Museli jsme hrát zezadu a spoléhat na standardku. Ta nám pak opravdu pomohla,“ poukázal Janda, který se trefil hlavou po rohovém kopu.
Po chmurách přišla euforie
Hádka v šatně slávistům pomohla. „Chtěli jsme dokázat, že máme sílu, že se můžeme měřit s Valencií i v deseti. Je to nádhera,“ radoval se Hloušek. „První vstřelený gól nás dostal do euforie, pak už jsme hráli vabank,“ doplňoval Grajciar.
Bod v postupové matematice pro slávisty nic neřeší. Proti Valencii je však nesmírně cenný. „Jsme šťastní, konečně se k nám přiklonilo štěstí, které jsme neměli v lize proti Olomouci a v Příbrami,“ líčil Janda.
Zda velký obrat postaví slávisty na nohy, to se ukáže již v pondělním ligovém duelu s Plzní. „Ve zlepšení jsme věřili již po remíze ve Valencii, ale pak přišly dvě porážky v lize. Teď opravdu věřím, že už se naše hra i výsledky zlepší. Doufám, že půjdeme v lize tam, kam patříme. Nahoru,“ ujistil Grajciar.
