Článek
Od jara až do podzimu hráli sešívaní na přírodní trávě a najednou museli přešaltovat. Umělý povrch má přece jen svá specifika. Odskok míče je přece jen jiný, pokud zůstane umělá tráva suchá, míč na ni drhne, zasekává se a špatně se zpracovává.
A hlavně - riziko zranění je mnohem větší. „Povrch se totiž netrhá, jako na normálním hřišti, takže si člověk může snadno vyvrtnout kotník, nebo otočit koleno," vysvětluje slávistický obránce Jan Bořil, proč se hráči umělé trávy obávají.
Do experimentů se kouč nepouštěl
„Má skutečně svá specifika," přitakává Šilhavý, ale přesto před cestou do Kazachstánu nezavelel, aby šli jeho svěřenci trénovat na umělku. Jeho trenérští kolegové Vítězslav Lavička a Karel Jarolím podobnou formu přípravy volili, když měli se svými týmy cestovat do nizozemského Zwolle, respektive norského Strömsgodsetu, kde se o evropské body také hrálo na umělém povrchu.
„Nemělo by to smysl. Jeden trénink až takovou roli nehraje, navíc umělý povrch, který máme v Edenu, je úplně jiný než v Astaně," vysvětloval, proč se do experimentů raději nepouštěl.
„Na umělkách kopeme odmalička, takže adaptace skutečně nepředstavuje problém. Navíc umělá tráva v Astaně je na nejvyšší úrovni," argumentoval Tomáš Necid.
Jeden trénink by měl stačit
„Je to pro nás samozřejmě nezvyklé, ale musíme se přizpůsobit. Jeden trénink by k tomu měl postačit," myslí i ukrajinský legionář ve slávistických službách Ruslan Rotaň, že domácí Astana nebude z povrchu hřiště, na němž pravidelně hraje ligu i poháry, zase až tolik profitovat.
Jenže pravdou je, že umělá tráva pro domácí celek výhodu představuje. A nejspíš nikoli zanedbatelnou, protože před dvěma roky ve skupině Ligy mistrů doma neprohrál s Galatasaray Istanbul, Benfikou Lisabon, ba ani s Atlétikem Madrid. A letos v kvalifikačním play off o účast v základní skupině Ligy mistrů tady porazil Celtic Glasgow. I proto čítá úspěšná domácí série Astany už 15 zápasů, neboť naposledy na své umělce prohrála na podzim roku 2014.
Fotbalisté Astany však slávistického protivníka konejší.
„Slavie je dobré mužstvo evropské úrovně, která s naší umělou trávou nebude mít velké problémy. Takoví hráči, jako Danny nebo Necid, které znám ještě z ruské ligy, když jsem hrával za Dynamo a potom i Torpedo Moskva, si i s tímto povrchem poradí," ujišťoval Pražany stoper Jevgenij Postnikov.
„Povrch hrací plochy je nový, protože ho v hale položili před třemi čtyřmi lety, ale přece jen je to pořád umělka," nabádal k opatrnosti trenér slavistického dorostu Miroslav Beránek, který se přiletěl s výpravou sešívaných podívat do Astany, kde ještě před čtyřmi lety vedl dnešního protivníka Pražanů i kazašskou reprezentaci.
Až večerní duel proto ukáže, nakolik se sešívaní s handicapem vyrovnali.