Článek
Razgrad (od našeho zpravodaje) - Je to papír s fotbalovým hřištěm a na něm jsou napsaná jména slávistických hráčů. V nové formaci. Sešívaní přecházeli z výchozího rozestavení 3 - 4 - 2 - 1 na 4 - 2 - 3 - 1. Například Jan Bořil se přesouval ze stopera na krajního beka, Conrad Wallem se stahoval z wingbeka na kraj obrany, Lukáš Provod z křídla do středu zálohy.
U každého hráče jsou šipky, prolínají se tam čísla borců Ludogorce. „Tenhle konkrétní lístek jsem neviděl, ale je tam nakreslené, kdo kde má stát a s kým má hrát. Je to jednoduché, už to známe,“ podotkl Bořil.
Trpišovský nemohl být spokojený s první pasáží utkání. Sešívaní se nemohli dostat do tempa, měli problémy s hbitostí soupeře. „Už Karel Brückner řekl, že první rozestavení končí prvním písknutím rozhodčího do píšťalky. Zápas probíhal trochu jinak, než jsme čekali. Domácí jinak zakládali akce,“ vyprávěl Trpišovský.
Proto rychle rozepsal a nakreslil novou taktickou variantu. „Vzadu jsme přešli do čtyřky, ve středu jsme srovnali tři na tři. Potřebovali jsme ten prostor vykrýt,“ vysvětloval hlavní slávistický stratég.
„Rwan Seco nás ve středu přečísloval, takže si ho pak Osky (Oscar - pozn. aut.) nabral a už nám nedělal takové problémy,“ všiml si Bořil.
Změna zafungovala výborně. Český celek získával čím dál větší jistotu a kontrolu nad zápasem, po první brance Matěje Juráska se dostal do pohody. Druhý gól přidal po pauze Mojmír Chytil.
Rychlé přeskupení rozestavení mohlo proběhnout i díky tomu, že slávisté jsou připravení na obě varianty. „Je výhoda, když je trenér s týmem déle. Máme něco za sebou, hráči znají styly a pomohou si v organizaci. Tady to bylo super, pomohlo nám to. S kluky jsme to zkonzultovali. Hráči se znají s realizákem, pro náš tým není těžké přejít na jiné rozestavení,“ pochvaloval si Trpišovský.
Pak mohl zase popsaný papír schovat. Stane se jedním ze symbolů výhry v Razgradu.