Trpišovský: Sny jsou ještě vyšší. Odchod Köstla? Bude to na něm

Stavím ho hodně vysoko, je to jedna ze splněných met, na kterou jsme dosud nedosáhli. Naše sny jsou ještě vyšší, ale mám rád, když klub a trenér zažijí něco poprvé. Moc si toho vážím. V každé skupině evropského poháru potkáte velký tým z velké ligy. Je úspěch vůbec postoupit ze skupiny, první místo je proto skvělé stejně jako pět vítězství ze šesti utkání. Navíc tento výsledek nese hodně benefitů. Sportovních nebo ekonomických, vždyť jsme hráli asi o sedmdesát milionů. Přidali jsme body do koeficientu, postoupili jsme přímo do osmifinále Evropské ligy a vyhnuli se jednomu kolu. Jsem strašně rád, jak se to sešlo a že jsme prožili takový večer před domácími fanoušky ve fantastické kulise.

Už i klukům v kabině jsem říkal, jak jsme se tu loni trápili s Ballkani, a nakonec těsně vyhráli, pak prohráli s Kluží a remizovali se Sivassporem. Naše výkony jsou diametrálně odlišné, z týmu cítím jinou energii. Po AS Řím jsem říkal, že to je vítězství nové Slavie. Ta se buduje, někam směřuje, možná ukazuje, že jí víc vyhovuje evropský fotbal. Důležité jsou i terény. Atmosféra je tu vždy skvělá, v evropských zápasech je výjimečná. Máme odolnější mužstvo, které se rychle zlepšuje. Před rokem jsme měli technické hráče, kteří úplně nezapadali do systému hry. V některých momentech jsme byli zranitelní, nyní to tak není. Tým nedostává tolik gólů, celé mužstvo pracuje dobře směrem dozadu a z toho vychází i ofenzivní hra nebo sebevědomí. Doplnili nás také hráči, které do hry potřebujeme.

Mám z něj velkou radost. Pamatuji si jeho první ligový zápas v základní sestavě, kdy nastoupil proti Spartě za Olomouc. Předtím jen střídal a vždycky se mi líbil. Psal jsem tehdy klukům do skupiny, že jsem zvědavý, jak zahraje. A on dal gól a byl vyhlášen mužem zápasu. Od té doby jsem ho sledoval, měl jsem ho fakt dobře naskautovaného. A jeho angažmá tady? Svědčí to o jeho schopnosti adaptace. Je to podobné jako s Davidem Douděrou. Pro hráče, který má při příchodu sem už kolem stovky ligových startů, je tu adaptace jednodušší než pro hráče ze zahraničí nebo začínajícího kluka. Přišel výborně připravený po fyzické a taktické stránce, což je zase podobné jako u Venci Jurečky. U Mojmíra jsme si stoprocentně věřili, že svou typologií do týmu zapadne, že do něj prostě hodí. Snoubí v sobě kvalitu s míčem, krytí balonu, hru zády k bráně, zvládá presinkové situace. Navíc mu vyhovuje, že zápasy v Evropě jsou otevřenější. Jako útočníkovi mu víc svědčí evropský styl fotbalu.

U něj byla podstatným faktorem univerzálnost, i když nás lákaly i jeho běžecké dovednosti. Ty nejsou na první pohled vidět. U Doudise (Davida Douděry) všichni vidí, jak maká, u Conrada to tak nevypadá, ale má podobná čísla, která jsou top. Další věc, která u něj rozhodla, byla hra hlavou. Není to klasický hlavičkář, před brankami je ale použitelný, umí z toho dát gól. Ale zpět k univerzálnosti. Hrál šestku, osmičku, levého nebo pravého wingbeka, levé křídlo a tak dále. V létě jsme ještě hráli 4 - 5 - 1, takže jsme s ním počítali na více pozic, nejvíc ale na levé křídlo místo Olieho (Petera Olayinky).

Bavili jsme se s ním o našem stylu fotbalu a on sám se nejlépe cítí na levé straně. Je obounohý, má silnou levačku, ale tím, jak hraje pravou nohou do hřiště, je strašně platný pro mužstvo. Má herní inteligenci, rychle se učí a co nejdříve se chce přizpůsobit našemu stylu. Je zaťatý, zarputilý, pořád si dobře hraje s prostorem. Ví, kdy jít za obranu a kdy se stáhnout. Rozjížděl se pomaleji, dvakrát se zranil, trvalo mu, než přivykl tréninkové intenzitě. Teď je pro nás hodně důležitý hráč. Momentálně jsme spokojení, jak jeho pozici máme obsazenou a nikam jinam s ním teď nepočítáme.

Jarda má nějaké možnosti, které se mnou probíral. Myslím, že je to logické vyústění. Měl jsem to podobné, taky jsem jako on v jeho věku studoval profi licenci. Jarda se toho spoustu naučil, určitě má ambici dostat se na post hlavního trenéra. Čeká na správný čas a příležitost. Bude to na něm, jestli bude chtít být ve Slavii nebo třeba přijmout novou roli. Říkal mi, že se psalo, že spolu máme neshody. To musím popřít. Nic takového mezi námi není, vzájemně si přejeme. Známe se odmala, dokonce jsme jeden čas od sebe bydleli asi tři sta metrů. Známe se strašně dlouho. Jarda chce jít jednou svou cestou a ta doba se blíží. Ale třeba tu s námi bude další tři nebo čtyři roky, nebo někdy přijde možnost, kterou nemůže odmítnout. Nějaký kontakt proběhl, probrali jsme spolu, co by pro něj bylo lepší. Bude to na jeho rozhodnutí.

Jak už jsem zmínil před utkáním, nepamatuji si, kdy byla při losu taková kvalita jako teď. Doufám, že osmifinále zvládneme a že těch zápasů bude víc. Přál bych si někdy Liverpool na Anfield Road (Slavia se s ním v osmifinále nemůže utkat, nejdříve na něj může narazit ve čtvrtfinále - pozn. aut.). Chci, abychom se my, fanoušci a český fotbal dostávali na výjimečné stadiony. Ale ve společnosti, v jaké jsme, nepohrdnu ničím.