Článek
V závěru odvety jste měli kopat penaltu, že?
Já situaci neviděl, ale kluci říkají, že ruka byla. Stejně jako v prvním domácím zápase...
Postupu jste tedy nakonec byli blíž, než jste vůbec doufali.
Je to tak. Zase se ukázalo, že jsme na Alkmaar měli. Problém byl, že jsme k prvnímu zápasu nastupovali rovnou z přípravy, zatímco soupeř měl za sebou již sedm ligových zápasů. Vyčítali nám, že jsme doma začali připosraní, ale to je nesmysl. A kdybychom v Liberci udrželi remízu 0:0, tak jsme postoupili!
Po přestávce odvety jako by přišel na hřiště jiný Slovan. Nebezpečnější, odvážnější. Co se dělo v kabině?
Řekli jsme, že nás nejspíš čeká posledních 50 minut v Evropě, takže už není na co čekat a necháme tam všechno. To se povedlo.
Jaké je vaše hodnocení celé pohárové cesty?
Bylo to úžasné, jsem na tým hrdý. Přes zimu se hodně obměnil, ale v Alkmaaru zase ukázal, že je dál silný. Teď musíme honit body také v lize, abychom mohli konkurovat a hrát o třetí místo. Bude to těžké.
Na které okamžiky z tažení Evropou budete nejvíc vzpomínat?
Nejspíš na vyřazení Udine. A pak taky na postup ze skupiny v Estorilu. Už jsme byli na konci podzimu mrtví, ale po dvanácti dnech pauzy jsme se ještě dokázali na poslední utkání připravit a vyždímat se.
V čem bylo pohárové kouzlo Slovanu?
Určitě v partě, semkli jsme se. Nemáme dostatečně široký kádr na dvě soutěže, z tohoto pohledu je trochu zázrak, kam jsme až v Evropě došli. Přes zimu odešli Rabušic, Kelič a Kušnír, všichni tři patřili k ose mužstva. Je to složité, ale jak říkám, půlrok v pohárech byl fantastický.
