AS Řím - Plzeň 1:2Senzace, fotbalová paráda! Plzeň vyloupila Řím

Řím (od našeho zpravodaje) - Už od prvních chvil bylo patrné, že Viktoria nepřijela betonovat. Že si to chtěla s favoritem prostě rozdat na férovku, přesně jak avizoval trenér Martin Hyský.

A světe (Říme?) div se, ono to fungovalo. Aktivita nájezdníků ze západu Čech domácí fotbalisty překvapila, stejně tak fanoušky. Už po osmi minutách, kdy pohlednou kombinaci Viktorie zakončil Prince Adu volejem mimo, dávaly tribuny najevo, že jsou řádně zaskočené.

Příznivci italského velkoklubu přitom ještě netušili, co přijde za pohromu. Bráno jejich optikou.

Dvacátá minuta, první úder. Martin Jedlička dalekonosným výkopem zaručil, že se Adu na levém křídle dostal do izolovaného souboje s obráncem Janem Ziolkowskim. Ghanský forvard si se soupeřem poradil a ze strany uháněl sám směrem k brance. Vyběhnuvšího brankáře Mileho Svilara dloubl a poslal Viktorii do senzačního vedení.

Vlnu plzeňské euforie záhy znásobilo i pořádné tsunami.

O dvě minuty později domácí totiž zkazili rozehrávku, Sampson Dweh ji zachytil a našel Cheicka Souarého. Levý obránce Viktorie stáhl míč ze vzduchu a dokonalou bombu z pětadvaceti metrů napasoval přesně k tyči. Granát jako blázen.

Pak už se na domácí pískalo pořádně. Ostřílený kouč Gian Piero Gasperini se vztekal, frustraci ventiloval brzkým střídáním. Viník prvního inkasovaného gólu Ziolkowski přepustil po půlhodině hry flek na place útočnému esu Stephanu El Shaarawymu.

Římané se postupně zvedali, až do poločasu si ale tutovou šanci nevytvořili. Ránu aktivního Wesleyho na přední tyč vyrazil Jedlička, po následném rohu pálil Matías Soulé v záklonu nad. A dál? Téměř nic.

I proto vyprovodil domácí fotbalisty do kabin další pískot. Od srdce. Vzkaz zněl jasně: „Proberte se!“

Krátce po pauze se nabitý stadion dočkal. Hlavička Niccolá Pisilliho totiž naprosto evidentně trefila ruku Václava Jemelky. Turecký sudí Umut Meler si nejprve prohřešku nevšiml, ale po shlédnutí situace u obrazovky musel ukázat na puntík. Hvězdný Argentinec Paulo Dybala penaltu uklidil k tyči, čímž se domácí dostali na dostřel.

A také na koně. Brankář Jedlička se opakovaně marně zlobil na své parťáky, že nechávají soka zakončovat zpoza vápna. Naštěstí pro Plzeň domácí trápila vychýlená muška. Hyský reagoval změnami, na plac postupně poslal Svetozara Markoviče, Denise Višinského a zkušeného Milana Havla.

Možná i díky tomu se podařilo otupit tlak, byť hlad domácích po obratu byl logicky cítit. Jenže vyložených šancí si vypracovali pomálu. Když domácí Leon Bailey pět minut před koncem řádné hrací doby zakroutil nebezpečnou ránu jen o kousek mimo, senzace se zdála být blizoučko.

Viktoriáni tlačili hodiny očima kupředu, kouč Hyský před lavičkami žil s mančaftem. Burcoval, hecoval, radil. Věděl, že už skoro hmatá na vrcholný mač své trenérské kariéry. Na Olympijském stadionu, s nímž jej pojí už jeden krásný zážitek, jelikož v roce 1996 zde coby hráč Slavie postoupil přes AS Řím do semifinále Poháru UEFA.

Ve čtvrté nastavené minutě mu byl málem ten druhý ukraden. Evan N´Dicka hlavičkoval po rohu, na který vyběhl i gólman Svilar. Naštěstí pro hosty jen do Jedličky, který balon udržel. Římané se z další standardky dokonce trefili, ale jen s pomocí ofsajdu.

Čímž započala plzeňská euforie. Na oslavu triumfu, který byl ubojovaný. Senzační. Překvapivý. A takový, na nějž se bude ještě nějaký ten pátek vzpomínat.