Článek
Řím (od našeho zpravodaje) - Slavia střelce slavné branky pozvala do Říma na zájezd. Nabízelo se to, možná sešívaní i věří, že jim Vávra přinese štěstí podobně jako Vladimír Šmicer, další pamětník sedmadvacet let starého tažení, jenž ve výpravě také nechyběl. „Hezký dárek,“ oceňuje Vávra.
Gólovou akci má pořád před očima. „Na to se nedá zapomenout. Honza Stejskal vykopl, Jirka Štajner míč prodloužil, já si ho převzal a vystřelil zpoza vápna. Spadlo to tam,“ líčí Vávra. Vybaví si i náladu na stadionu. „Ten ztichl, domácí byli úplně konsternovaní a hotoví. Ale chybělo skoro deset minut do konce, museli jsme to dohrát,“ popisuje.
Tehdy mu bylo jednadvacet. Slavia po úvodní domácí výhře 2:0 nad slovutným AS Řím prohrávala v odvetě v prodloužení na Stadio Olimpico 0:3, když se Vávra prosadil. Jelikož měl tehdy gól na hřišti soupeře větší váhu, sešívaným porážka 1:3 k postupu do semifinále Poháru UEFA, kde pak vypadli s Bordeaux, stačila.
„Letěli jsme až druhý den odpoledne. Po zápase jsme se sešli na pokoji u Honzy Stejskala, tam jsme poseděli, piva měli ve vaně. Ale nebylo to dlouhé, protože už za tři dny jsme hráli derby se Spartou,“ vypráví ochotně.
Nevadí mu, že je spojen hlavně s touhle trefou, ani když se ho na ni mnozí dotazují. „Ještě to jde. Ptají se hlavně starší, kteří si ji pamatují,“ usmívá se majitel jednoho reprezentačního startu.
Jiří Vávra ve slávistickém muzeu.
Dnes pracuje ve skladu dopravního podniku. Na Slavii chodí. „Je to super. Slavia má výborného trenéra (Jindřicha Trpišovského), hrozně se mi to líbí. Hned mi naskočí, jak výborně hrála v Lize mistrů proti Barceloně nebo Interu Milán,“ zmiňuje Vávra. „A fanoušci jsou skvělí, to my neměli, byť i za nás byli výborní,“ odkazuje na to, že Trpišovského parta hraje nyní pravidelně zápasy v plném Edenu.
A jak vidí čtvrteční utkání Slavie proti AS Řím na stadionu, který má pro něj speciální kouzlo? „Je to těžké tipovat, ale myslím, že Slavia má mančaft na to, aby alespoň remízu uhrála,“ soudí Vávra.
