Článek
Eindhoven si na svou tradici potrpí. Na historii vyšperkovanou jedenadvaceti mistrovskými tituly a hlavně vítězstvím v někdejším PMEZ i Poháru UEFA ještě víc. „Váží si jí a vystavují ji fotbalovému světu na odiv, což je správné. Vždycky tomu tak bylo,“ poznamenával sparťanský kouč Jozef Chovanec, když procházel útrobami Philips stadiónu, kde před dvěma desetiletí nejprve za éry Hiddinka a poté Robsona hrával. „V tom se musíme od Holanďanů ještě moc učit."
Salónky se jmény slavných
Šestadevadesát let starý, i když za ta léta pochopitelně několikrát rekonstruovaný a modernizovaný fotbalový stadión Eindhovenu je srdcem města. Tlukoucím, životem překypujícím, permanentně vytíženým.
„Není jediného dne v týdne, aby se zde nekonala nějaká akce. Koncerty, mítinky, různá jednání. Tucet multifunkčních sálů uvnitř stadiónu poskytne veškeré potřebné podmínky a komfort pro čtyři tisíce lidí,“ chlubí se šéf komunikace Pedro Salazar Hewitt a jen tak mimoděk se zmíní o jedenapadesáti dalších salóncích, jež jsou k dispozici a nesou jména po slavných fotbalistech, kteří za Eindhoven v minulosti hrávali. Po Brazilcích Ronaldovi a Romariovi, po legendárním Koemanovi, kanonýrovi van Nistelrooijovi... I v tom se má většina českých klubů ještě co učit.
Sedadlo, na němž nikdo nikdy neseděl
Ono by se té inspirace našlo ale mnohem víc... Třeba v přístupu k mužům, kteří sedávali v prezidentském křesle a pozvedli klub k dnešní slávě. V pětatřicetitisícovém hledišti Philips stadiónu, které bylo vyprodáno naposledy před čtyřmi lety při prestižním duelu s Ajaxem, je třeba jedna sedačka, která vždy byla a navždy zůstane prázdná.
Ve dvaadvacáté řadě bylo místo očíslované čtyřicet trojkou vyhrazeno majiteli firmy Philips a čestnému prezidentovi klubu Fritsi Philipsovi. A přitom paradox - on sám na ni nikdy neusedl. Když už na fotbal přišel, sedával nebo postával mezi obyčejnými fanoušky, s nimiž mu bylo nejlépe a od kterých se možná dozvěděl víc než od celé své správní rady. Přesto když před čtyřmi roky ve věku rovných sto let Frits Philips zemřel, rozhodla klubová generalita, že jeho místo v hledišti zůstane navěky věků prázdné.
Tvrdé sankce přinesly klid
A inspirace další? Třeba přístup k výtržníkům, kteří naruší pravidla platná na stadiónu. Eindhoven se s nimi nepárá... Když před čtyřmi lety odstraňoval vysoký plot oddělující hrací plochu od tribun, dal všem rowdies na srozuměnou, že za každý exces přijdou tvrdé sankce.
Za vniknutí na hrací plochu pokuta 15 tisíc eur, tedy pomalu 420 tisíc korun, a zákaz vstupu na stadión na dlouhých deset let. Výstraha zapůsobila, neboť od té doby vládne na Philips stadiónu v centru Eindhovenu klid. I když kdo ví, zda ho na sedm set příznivců Sparty, kteří na čtvrteční večerní pohárový duel dorazili a v místních krčmách se na něj po celý den usilovně chystali, přece jen nenaruší.
