Článek
V Madridu vám skončila hodně dlouhá sezóna. Jak jste si utkání na Realu užil?
Zápas jako takový moc ne, protože jsme ho odehráli hrozně špatně. Real naopak velmi dobře, přestože se psalo, že je v krizi. V takové krizi bych já osobně také chtěl někdy být... Na konci roku už byli všichni kluci utahání, v závěru zápasů jsme ztráceli šťávu. Už byla i ponorka, takže jsme rádi, že se rozejdeme a odpočineme si od sebe.
Pokud jde o poháry, v Čechách zatím bylo zvykem představovat jen hokejový Stanley Cup. Jste vlastně fotbalový pionýr.
To mi ani nedošlo. Když se ta možnost naskytla, tak jsem Pohár UEFA i Superpohár přivezl.
Jak vlastně myšlenka prezentovat cenné trofeje vznikla?
Všiml jsem si, náš kapitán Timoščuk je měl na Ukrajině, byl s nimi dokonce až u prezidenta. V Zenitu mi řekli, že možnost mají všichni. Z Prahy letí poháry tuším do Argentiny k Dominguezovi.
Dominik Hašek hodil Stanley Cup na party s přáteli do bazénu. Také chystáte podobnou akci?
Kdepak, něco by se mohlo stát. Nechci se pouštět do žádných vylomenin. Takže žádná hospoda a podobně. Ve čtvrtek Praha, v pátek Rudná, kam jsem chodil do školy. Každý, kdo má zájem, se může přijít podívat.
Neříkejte ale, že jste se spoluhráči do pohárů nenalili aspoň šampaňské.
Tak to samozřejmě ano, hned v kabině po vítězných finále. Oba jsou pěkně těžké, takže bylo docela umění, abychom se z nich šampaňského pořádně napili.
Poznáte, který pohár je který?
Rozliším je bez problémů. Ale rozdíly v nich nedělám. Víc si asi cením Poháru UEFA, protože byl první. Superpohár byl zase náročnější. Proti Manchesteru bylo finále psychicky i fyzicky složitější.
Může takovou sezónu ještě vůbec něco překonat?
Neumím si to moc představit. Asi to bude moje nejlepší sezóna v kariéře. Mohla by ji překonat jen Liga mistrů nebo úspěch s reprezentací. Ale to už mířím hodně vysoko. Postup na mistrovství světa, tím bychom to s nároďákem srovnali.
