Článek
Jak vzpomínáte na sezonu 2006/07, kdy jste hrával za Rangers?
Byla to pro mne dobrá zkušenost. Skotský fotbal je hodně tvrdý, vzhledem k mojí drobnější postavě, nejsem žádný hromotluk, jsem záhy přišel na to, že nejsem ten správný typ. Za francouzského trenéra Paula Le Guena jsem hrál pravidelně, když ho vystřídal Skot Walter Smith, pořádnou šanci už jsem nedostal, tak jsem se rozhodl odejít. Zvolil jsem FC Kodaň.
Znovu ožívají vzpomínky na jarní incident v duelu se Slavií na trávníku Rangers. Může se něco takového v Praze nebo pak v Glasgow opakovat?
To si nemyslím, hráči obou týmů se soustředí na fotbal. Navíc to byl incident se Slavií. Víc mi vadí, že Kamarův právník rozdmýchává nenávistné vášně přes skotský bulvár. Nevím, jestli opravdu řekl: Nejezděte do Prahy, ale je to nesmysl. Hysterie člověka, jemuž dal někdo v médiích prostor. V Glasgow budou fanoušci vědět, že hrají se Spartou, není důvod vyvolávat vášně. Věřím, že si přijdou zápas užít a Spartě připraví peklo, ale sportovní.
Rangers jsou protestanti, Celtic katolíci. Je tahle náboženská rivalita hodně znát?
Sami o sobě to jsou velcí městští rivalové, hlavně při derby však byla znát i rozdílnost vyznání. Atmosféra byla vždycky hodně bouřlivá, někdy až za hranou.
Za Celtic hrával váš spoluhráč ze Sparty Jiří Jarošík. Mohli jste se vůbec scházet?
Ve městě moc ne, ale Jirka chodil k nám. Manželka udělala některé z tradičních českých jídel, třeba knedlo-vepřo-zelo, dali jsme si české pivo a bylo nám fajn. Chodil k nám i slovenský útočník Filip Šebo, náš kamarád, takže to byl vlastně československý večer. S Jirkou jsme byli i párkrát na golfu. Ale že bychom zašli na kávu poblíž našeho Ibrox Parku nebo jejich Celtic Parku, to jsme neriskovali (usmívá se).
Skotové dávají soupeřům ze střední a východní Evropy najevo, že jsou něco víc...
Oni jsou takoví od nátury. Velice hrdí a sebevědomí. Dávají to najevo. My jsme pokornější.
Lucie Kolářová viděla krvavá zranění v obličeji svého bratra Ondřeje krátce po surovém faulu Kemara Roofeho z Glasgow Rangers ve videohovoru.
Je to čtrnáct let, co jste pryč, ale je v týmu ještě někdo, koho pamatujete?
Gólman Allan McGregor a jeden kustod. V kontaktu nejsme a vzhledem k opatřením se s nimi ani nesetkám. Vůbec nevím, jestli se na zápas sám dostanu, smí tam jen děti a pár VIP.
Hrál jste někdy proti Rangers?
Nikdy. Když je Sparta vyřadila na podzim 1991 v nultém ročníku Ligy mistrů, kopal jsem za žáky v Ostravě. Zápas jsem viděl v televizi.
