Článek
Po roce jste svým gólem znovu rozhodl o postupu Mladé Boleslavi do skupiny Poháru UEFA. Budou vás teď spoluhráči nosit na rukou?
To ne, postup není jen moje zásluha. Sice jsem dal gól, proměnil rozhodující penaltu, ale uspěli jsme na hřišti všichni.
Co jste si dal na oslavu?
V letadle jsme měli povolené jedno pivo. Nemohlo se to přehnat, vždyť zase v pondělí hrajeme ligu.
V kolik jste se dostal do postele?
Doma jsem byl asi ve tři čtvrtě na šest ráno. A moc jsem toho nenaspal.
Kdo vám po zápase jako první gratuloval?
Přímo na stadiónu v Palermu byly manželka s mamkou, táta doma poslouchal rádio. Přišla i spousta esemesek, hlavně od kamarádů z Rožďalovic.
Můžete popsat váš klíčový gól v nastaveném čase?
Kopali jsme roh, oni odvrátili balón na vápno a náš brankář Miller mi nějak přiťukl míč kolenem. Zblízka jsem to propálil. Abych pravdu řekl, pak už vůbec nevím, co se dělo. Po obou gólech jsem byl v obrovské euforii.
Věřil jste si i na rozhodující penaltu?
Já na ni původně ani neměl jít. byl určený Petr Voříšek, ale toho nějak bolel kotník. Tak přišel asistent Čuhel a řekl: Sedy, dal jsi gól, půjdeš kopat. Určil jsem si stranu a kopnul balón po zemi, po své levé ruce. Pak už jsem jen viděl, jak se míč třepetá v síti a dál už nevím nic. Někam jsem letěl, někdo na mě skákal...
Blesklo vám hlavou, že jste zase zařídil postup?
Až chvíli po zápase, kluci mi to hned připomněli. Trošku si ze mě dělali srandu.
Jaké soupeře byste si přál do skupiny Poháru UEFA?
Chtěl bych si zahrát v Anglii nebo ve Skotsku.
