Článek
4:1. Překvapilo vás, že to bylo takhle jednoznačné?
Když sečtete oba zápasy, šest gólů proti Galatasarayi je skvělý výkon. Ukazuje to na rostoucí kvalitu české ligy: kdyby Sparta doma neabsolvovala dostatek složitých zápasů, nemohla by v pohárech takhle hrát. Dalším plusem je to, že Sparta, Slavia i Plzeň jsou dneska schopné vytvořit dostatečně silný kádr. Kdyby se sparťanům v odvetě nepovedlo nahradit absence vzniklé v prvním zápase, nemohli by postoupit.
Co Spartu posunulo do osmifinále?
Několik důležitých momentů. Největší rozdíl byl ve využití přesilovky. V Turecku sparťané po vyloučení soupeře paradoxně ztratili drajv a dostali se i pod tlak. V odvetě jim pomohlo dobré střídání a zvýšená aktivita, v přesilovce vstřelili tři góly a rozhodli. Týmům jako Galatasaray se nedá konkurovat finančně, ale když se vám v zápase všechno sejde, peníze nakonec nejsou to rozhodující.
Kdo by to byl řekl, když první poločas skončil 1:1, viďte?
Obě utkání s Galatasarayem měla společného jmenovatele. Sparta dvakrát zahrála velmi dobře s tím, že pokaždé měla slabší pasáže o délce zhruba 20 minut. V Turecku to byla už zmíněná část druhé půle, kdy měla mít převahu v přesilovce, a doma si vybrala horší chvilky v závěru prvního poločasu. Tehdy byl Galatasaray lepší a po gólu na 1:1 to vypadalo, že Sparta bude mít problém.
Co odveta ještě ukázala?
Že Sparta je pořád lepší v ofenzivní než v defenzivní fázi. I v odvetě měla víc šancí, než kolik vstřelila branek, a pak ten inkasovaný gól… Opět doplatila na vysoké postavení obranné řady. Při trestném kopu, který předcházel gólu, bylo za obranou spoustu volného prostoru, kam se dal nasměrovat míč. Galatasaray se takhle trefil v Praze a v Turecku měl z podobné situace velkou šanci. Ovšem pozitivní věci převažovaly, to je evidentní.
Co třeba?
Je cenné, že Sparta dokázala odehrát víc než 100 minut ve vysokém tempu. Soupeře přehrála fyzicky i aktivitou. Je to skvělá zpráva i pro reprezentaci, tyhle zápasy dávají potenciálním kandidátům pro Euro strašně moc.
Bavíme se o výtečném týmovém výkonu, nebo byste vypíchl i pár individualit?
Pokud chcete do osmifinále evropského poháru, bez týmového výkonu to nejde: když vám dva borci zahrají dobře a devět špatně, nepostoupíte. A pokud zahraje dobře tým, vyloupnou se z toho i zajímaví jednotlivci. Třeba wingbek Preciado stejně jako v Istanbulu odehrál fantastický zápas, aktivitou i kvalitou převyšoval ostatní. A ještě jedna důležitá věc, o které jsem už trochu mluvil: hodně důležité bylo, že Sparta dokázala nahradit tři vykartované hráče.
Ovšem v první půli to tak možná nevypadalo: neztráceli sparťané na levé straně, o které se hodně mluvilo už před zápasem?
Logicky se nabízela varianta s levonohým hráčem, ale taky se vědělo, že Zelený před zápasem trénoval jen pár dnů. Když nastoupil, přišla s ním obrovská změna. Wingbeci kmitají po lajně a z jejich prostorů přichází nejvíc centrů, jenže do příchodu Zeleného se to nedělo. Jeho střídání přišlo v pravou chvíli a pomohlo Spartě rozhodnout zápas.
Budou mít sparťané šanci i v osmifinále proti některému z obrů, kteří na ni před losem číhají?
Já to otočím: proč by neměli mít šanci? Pokud budou v nejsilnější sestavě, jsou schopní konkurovat kdekomu. Nemusí se bát, zvykají si na hru ve vysokém tempu. A neměl by je zastavit ani drsný program s ligou na Slovácku a dvěma derby. Jen ať hrají a rostou. Výsledkem a odměnou jsou právě takové nádherné zápasy, po kterých se fanouškům nechce odejít ze stadionu. Pro tyhle momenty fotbal děláme.