Článek
Parádní ránou do břevna jste zahájil kanonádu Slavie z větší vzdálenosti, která vyústila ve vítězství 2:0. Jak moc mrzí, že vaše rána neskončila v síti?
Já už ten balón v síti viděl... Hráč přede mnou moji střelu trochu tečoval, balón letěl docela dobře, věřil jsem, že z toho bude gól, nakonec zazvonil o břevno. Trochu to mrzí, určitě bych měl radost, kdybych dal gól v evropském poháru, ale stejně jsem moc rád, že jsme vyhráli a získali tři body.
Pomohly vám do pohody dva góly, které jste dal o víkendu Dukle?
Trochu mi to dodalo sebevědomí. Z gólů proti Dukle jsem měl radost a chtěl jsem se předvést i teď. Nepadlo mi to tam... Tak snad příště, ale nejdůležitější jsou tři body.
Vynahradil jste si to asistencí u prvního Hušbauerova gólu...
Vystihl jsem přihrávku, potáhl míč a předal ho Hušbimu (Hušbauerovi), ale ten gól je hlavně jeho. Kdyby to tak parádně netrefil, tak nemám ani asistenci.
Jste znovu v pohodě. Nevadí vám, že místo vlevo hrajete na pravém okraji středové řady?
Vyšly mi poslední zápasy, ale nechci to zakřiknout. Před tím mi to tolik nešlo. Střídala se sestava, bylo to pro mne těžké. Někdy jsem hrál, jinde ne, musel jsem se naučit s tím žít. Doufám, že už se to nevrátí. A že to hraji na levé straně středové řady je trochu paradox. Na druhou stranu jsem si při té střele do břevna mohl hodit míč na střed, zleva by to takhle nešlo.
Povzbudila vás výhra Villarrealu nad Astanou, nebo spíš uklidnila, že ani při případné bodové ztrátě v Netanje není nic ztraceno?
Věděli jsme o tom výsledku a spíš nás to vyhecovalo. Věděli jsme, že si můžeme v případě vítězství udělat menší, ale příjemný náskok na Astanu.
Umíte si představit, že byste nakonec nepostoupili?
Museli bychom doma s Astanou prohrát... To si pohlídáme. V každém případě musíme vstoupit do utkání dobře jako třeba v Izraeli. I když máme dvoubodový náskok, pořád musíme počítat se silou Astany. Dáme do toho všechno.
