Článek
Glasgow (od našeho zpravodaje) - Sparta nestačila v lize na Slovácko poměrem 0:4 a letěla na Rangers, kde nesměla prohrát o dvě branky. Jenže tým trenéra Pavla Vrby padl 0:2, šance na postup do jarní fáze Evropské ligy byly pryč. Mezi tři tyče se tehdy nečekaně postavil současný gólman Karviné Dominik Holec.
O tom, že půjdete chytat, jste se měl dozvědět v den utkání. Co se vám tehdy odehrávalo v hlavě?
Byl jsem možná trochu v šoku. Teď už to s odstupem dvou let říct můžu. Nevím, jestli jsem chtěl, nebo ne, ale nevzal jsem si s sebou na zápas ani chrániče. Neříkám, že jsem na to zrovna dvakrát pyšný. Nakonec jsem si je půjčil od stopera Lukáše Štetiny, který ten den vypadl kvůli nějakým problémům. Už přesně nevím, o co šlo.
Opravdu jste nic netušil?
Moc jsem nepočítal s tím, že budu chytat, nevnímal jsem nějaké náznaky, neproběhly žádné diskuze. První pocity ale byly pozitivní. Moc jsem se těšil a zápas si nakonec užil. Až na výsledek vzpomínám na utkání jen v dobrém. Super zážitek.
I díky atmosféře?
Ta byla neskutečná. Pro mě šlo o první větší zápas za Spartu. Opakuji se, ale vzpomínky jsou super, až na výsledek. Škoda, měli jsme ještě v závěru mnoho šancí, jak vstřelit ten jeden kýžený gól. Shodou okolností jsme si o zápase psali v pondělí s Lukášem Haraslínem. Právě hlavně o výborné atmosféře.
Jste s Lukášem v kontaktu často?
Píšeme si o běžných věcech, jak se máme a podobně. Já mu říkal, že jsem rád, jak je opět zdravý a můžeme ho vidět na trávníku. Popřál jsem mu hodně štěstí. Pak se naše konverzace ubrala jiným směrem, klasicky řešíme blbosti nebo jiné zápasy. Máme s Lukášem běžný kamarádský vztah a neprobíráme jen fotbalové věci.
Zpět k zápasu. Hodně ho ovlivnila velká chyba Filipa Panáka, který nepřekopnul útočníka Morelose a ten hlavou uklidil míč do prázdné brány.
Hned jsem si říkal, že musíme Panyho povzbudit a jít dál. Šance na další góly jsme měli, zachytal jim fantasticky brankář McGregor. Pravil jsem to tehdy a stojím si za tím, že chyby k fotbalu patří. Tenkrát ji udělal Pany, ale on je výborný fotbalista. Kdo nechce hrát fotbal, chyby nedělá. Pany je konstruktivní, výborný na míči. Pro mužstvo byl a stále je obrovsky prospěšný. Zaváhání už odčinil snad milionkrát. Jen nikdo tehdy moc neřešil naše neproměněné šance.
Brankář Sparty Praha Dominik Holec během derby na Slavii.
Vy jste měl ale také hodně práce.
Je pravda, že za Spartu takových zápasů tolik nebylo, možná v pohárech, třeba na Partizanu. Teď jich zažívám hodně (smích). Na Rangers jsem měl hodně práce hodně, ale osobně mám rád střetnutí, kdy jsem v permanenci. Utkání, kdy vyhrajete s nulou a na klid, je minimum.
Šlo o největší duel ve vaší dosavadní kariéře?
Určitě o jeden z těch, které budu mít vždy v paměti. Vzpomínat vždy budu i na další utkání ve Spartě, reprezentaci i evropské poháry s Rakówem.
V čem je největší rozdíl mezi tehdejší a současnou Spartou?
Upřímně? V trenérovi. Nechci vůbec nikoho urazit, ale Brian Priske mužstvo posunul na úplně jinou úroveň. I tehdy jsme měli kvalitu, ale dovolím si tvrdit, že nejen takticky je současná Sparta o level výš. Dokázala to minulou sezonu, dokazuje to teď. Konkurovali Betisu, proti Rangers si doma zasloužili vyhrát. Priske dokáže zanalyzovat situace tak, jak je třeba někdo jiný nevidí. Samozřejmě i za pomoci nadupaného realizačního týmu. Mají výbornou skladbu kádru. Pokud jsou kluci zdraví, podávají opravdu dobré výkony. Ve čtvrtek jim věřím.
