Článek
Pochopitelně, po většinu utkání jste soupeře mačkali...
Myslím, že jsme byli lepší, ale bohužel nám dnes chyběl kousek. Je jenom škoda, že jsme dali tolik gólů Slovácku a nenechali si alespoň jeden na dnešek. Je to těžké, ale prohráli jsme si to sami. Šancí jsme si vytvořili abnormálně hodně, ale bohužel tam neskončila ani jedna.
Co ve finální fázi chybělo?
Větší klid v zakončení. Hned v první šanci to dal Maty (Matoušek) kousek za mě, takže jsem to netrefil. Možná kdyby si ještě zařval Jovo (Jovovič), tak jsem mu to mohl pustit a dával by do prázdné branky. Spíše chyběl větší klid a štěstí. Bohužel, takový je fotbal. A my jsme skončili.
Zleva jablonecký Vladimir Jovovič a Kristi Marku z Pjuniku.
Rostla s přibývajícím časem nervozita?
Ke konci už hrajete vabank. Buď vám tam vyjde nějaký nákop, standardka, centr, propadne to a padne z toho gól. Samozřejmě je tam riziko, že inkasujete, ale těch šancí bylo fakt hodně. Chyběl jen kousíček.
Ve druhém poločase diváci reklamovali ruku jednoho z hostujících hráčů, byla?
Myslím, že hráče to trefilo normálně do břicha, takže ruka to nebyla. Samozřejmě diváci to vždy zkouší. Bylo tam však víc momentů. Věděli jsme, že budou (soupeři) zdržovat, což dělali, škoda, že pan rozhodčí jim to trochu usnadnil. Ale my jsme si to měli uhrát sami. Vymlouvat se na to samozřejmě nebudeme. Alespoň jednu šanci jsme měli proměnit.
Bude těžké se z toho oklepat? Vypadnout s arménským týmem je nepříjemné.
Je to nepříjemné, ale fotbal se hraje všude, všichni umí běhat, fotbal se vyrovnává. V předkolech hrají každý rok, takže jsme věděli, že to nebude nic jednoduchého. Ale naši kvalitu jsme nepotvrdili. Je to škoda. Šancí jsme měli fakt deset dvanáct. Je to naše chyba.
