Hlavní obsah

Plzeňské pohárové tažení končit nemusí. Lyon je formát, ale není silnější než Šachtar, soudí Horváth

Doněck

Plzeňské tažení pohárovou Evropou pokračuje, přičemž ani osmifinále Evropské ligy s Lyonem nemusí být konečnou. Ono přesvědčení neplyne z bezprostřední euforie vyvolané výhrou na Ukrajině a postupem přes Šachtar... Vyřkl ho kapitán Viktorie Pavel Horváth s odstupem dvanácti hodin a navíc poté, co ještě ve čtvrteční noci sledoval na televizní obrazovce duel francouzského osmifinálového protivníka s Oděsou. „Netvrdím, že přes Lyon postoupíme, ale nemyslím, že by byl v ofenzivě silnější než Doněck. Proč se ho tedy obávat? Proč si na něj nevěřit?“

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Plzeňští fotbalisté Pavel Horváth a Roman Hubník (uprostřed) slaví po čtvrtečním odvetném utkání se Šachtarem Doněck postup do osmifinále.

Článek
Fotogalerie

Nejde jen o dalších 350 tisíc eur, které Plzeň postupem přes Doněck do osmifinále Evropské ligy vydělala, daleko podstatnější je opětovná infuze sebedůvěry a sebevědomí, které mužstvo získalo.

Postup vdechne další sebevědomí

„Už tři a půl roku pravidelně účinkujeme v evropských pohárech, úspěchy se dostavují konstantně a nejsou náhodné, i když třeba v Doněcku nám i štěstí pomohlo," připomínal kapitán Pavel Horváth, že vítězství v Donbas areně vykoná své a zapůsobí. Na mužstvo, na nové hráče v plzeňském kádru ještě víc.

„Vdechne jim sebevědomí, neboť poznali, že se není čeho bát. A to jsme přitom proti sobě měli Šachtar, jehož fotbalové kvality jsou obrovské. Podle mého by pět šest jeho hráčů a takový Srna s nimi mohlo hrát v největších evropských klubech. Klidně i v Barceloně či Bayernu," uznával sílu a přednosti ukrajinského mistra.

„Proti nám však prospal první poločas a pak už nestačil výsledek otočit a postup zachránit."

Neplzeňská tvář Plzně

To hlavně proto, že pod novým trenérem Uhrinem ukázala Plzeň i trochu jinou tvář, než jakou se dosud prezentovala. Bojovnou, semknutou, prodchnutou kolektivním duchem a sebeobětováním. Díky ní pekelný druhý poločas v Doněcku přežila a náporu odolala.

„Možná náš fotbal skutečně vypadal neplzeňsky, i když nemyslím, že by došlo zase až k tak obrovské změně. Nikdo přece nemohl čekat, že s novým trenérem budeme hrát na čtyři útočníky a tři obránce, když kádr zůstal až na Rajtorala vlastně pohromadě," namítal Horváth, ale do disputací o plzeňské proměně se pouštět nechtěl.

„Podstatné bylo, že jsme domácí tlak ustáli, i když samozřejmě se štěstím. Zážitek postoupit na stadiónu, na jaký se dlouho zase nepodíváme. Není přece obvyklé, aby ochozy vyhřívalo z druhého patra topení a aby i na trávníku bylo takové horko, jaké jsme zažívali."

Lyon je sice formát, ale...

Pekelné horko ovšem Viktoria přestála, Šachtar porazila a z pohárové Evropy vyřadila, takže ji stejně jako před rokem čeká osmifinále. Loni v něm skončila na tureckém Fenerbahce, letos se jí postaví do cesty francouzský Lyon.

„Nemluvil bych o loňské zkušenosti s Turky, musíme se na Lyon dobře připravit. Nikde není psáno, že tam třeba nedostaneme trojku, ale je také docela možné, že uhrajeme výsledek, jenž nám dá naději pro odvetu. Osmifinále se hraje na dvě utkání a je podstatné, jak je zvládneme. Ostatně, před odvetou v Doněcku také nikdo nečekal, že na Ukrajině vyhrajeme. Jasně, Lyon je evropský formát a pojem, má za sebou úspěchy v Lize mistrů i evropských pohárech, ale silnější než Šachtar není. V ofenzivě rozhodne ne... Proto když půjdeme do osmifinále s pokorou a vším, co k ní patří, jsme schopni ho potrápit a třeba i do dalšího kola postoupit," neskrýval kapitán Viktorie Pavel Horváth přesvědčení, že plzeňské tažení pohárovou Evropou nemusí v osmifinále rozhodně skončit.

Související témata: