Článek
To všechno je čeká ve večerní odvetě 3. předkola Evropské ligy na hřišti Besiktase Istanbul. Na stařičkém stadiónu Inönü, který se pyšní vytvořením nejhlučnější kulisy při fotbalovém utkání v historii, se ale chystají vzdorovat po úvodní domácí remíze 1:1.
"Není to nic pro slabé povahy," prohlásil český obránce ve službách tureckého klubu Tomáš Sivok, který v Besiktasi začíná už svoji třetí sezónu, ale ve čtvrtek nenastoupí kvůli zraněnému kolenu. "Snad nás ta atmosféra nesemele," doufal záložník a plzeňský kapitán Pavel Horváth.
Fanoušci umějí rozpoutat opravdové peklo
Ten dobře ví, jaké peklo umějí rozpoutat turečtí fanoušci. Při svém krátkém tříměsíčním působení v Galatasarayi Istanbul ho zažil několikrát. A teď o tom vypráví svým zvědavým mladším spoluhráčům v Plzni. "Kluci si pouští záběry ze stadiónu Besiktase na youtube, ale realita je tak dvakrát horší," upozornil Horváth s úsměvem.
Plzeňští fotbalisté se se zájmem na internetu dívali, když třicet tisícovek fanoušků Besiktase před týdnem na stánku Inönü vítalo věhlasnou posilu z Realu Madrid Gutiho. Nešlo o žádný zápas, přesto i tak i ze záběrů mrazilo, jaká na stadiónu vládla atmosféra.
"Stadión má už hodně za sebou, ale výhoda je v tom, že máme tribuny blízko u hřiště. Proto tady atmosféra vyzní nejlépe v celém Turecku. Je to šílený hukot, fanoušci jedou celý zápas. Říká se, že jsou také nejfanatičtější ze všech," líčil Sivok.
"Vím, co mě asi čeká. Před branku mi budou lidi házet zapalovače a mince, na to mě upozorňoval i náš trenér Čaloun, jehož syn Michal to tady před lety zažil se Spartou. Snad to přežiju ve zdraví," říkal ještě den před utkáním s úsměvem na rtech plzeňský brankář Lukáš Krbeček. "Občas na hřiště něco přiletí, ale není to nebezpečné, jak to vypadá," uklidňoval na dálku Sivok.
To Horváth má z Turecka jiné zážitky. V barvách Galatasaraye zažil, když jeho tým právě na hřišti Besiktase otočil skóre z 0:2 na 3:2. "V tu chvíli jsem se zrovna rozcvičoval za jednou z branek, ale nedalo se tam vydržet. Fanoušci po nás házeli všechno, co měli po ruce. Radši jsem se uklidil na lavičku, ale tam to bylo podobné. Létaly kolem nás toaleťáky, všude to bouchalo, šílené," vzpomínal Horváth.
Stadion Inönü, zapuštěný do jednoho ze svahů ve čtvrti Besiktas hned u bosporského průlivu, je už sedmdesát let starý. I na jeho vybavení a omšelých tribunách je poznat zub času. Ale když se setmí a nad ním se na čtyřech stožárech rozsvítí osvětlení, atmosféra je elektrizující.
Drží rekord v hluku
A především extrémně hlučná. Před dvěma lety hlukoměry při zápase Ligy mistrů s Liverpoolem na Inönü naměřili 132 decibelů, což je rekord při fotbalových zápasech. "Před třiceti lety jsem se v junáku učil ruční morseovku, tak ji třeba teď použiju. Protože nějaké slovní pokyny asi moc platné v tomhle kotli nebudou. Jen si nejsem jistý, jestli hráči morseovku pochopí," žertoval plzeňský kouč Pavel Vrba. "Takže spíš to bude z mé strany hra těla a gest. Na 90 minut se ze mě stane takový Boris Hybner," připomněl Vrba známého představitele české pantomimy.
Fanoušci Besiktase, kteří se rekrutují spíše z bohatších istanbulských vrstev, bičují své hráče k maximálním výkonům. "Na stadiónu je peklo, ale oni to dělají jen pro to, abychom uspěli. Třeba istanbulské derby s Galatasaray nebo Fenerbahce, nebo loňský zápas proti Manchesteru United, to jsou nezapomenutelné zážitky," tvrdil Sivok.
Sivokovi radostí natrhli ucho
Historek s tureckými fanoušky má nespočet. Když třeba loni slavil přímo na hřišti turecký titul, byl rád, že vyvázl se zdravou kůží. I tak mu fandové natrhli ucho, když jej jeden z hloučků samou radostí málem umačkal. "Fanoušci jsou prostě občas šílení. Buď milují, nebo nenávidí. Je to bílá, nebo černá, nic mezi tím," vysvětloval Sivok.
Plzeňští by si přáli, aby fandové Besiktase po zápase zmlkli a svůj tým proklínali poté, co nezvládne odvetu. "Když budeme dlouho držet nadějný stav, bude to pro nás ideální. Fanoušci by Besiktas sami dostali pod tlak," přemítal kouč Vrba.
